1I vzali, všechen lid Júdův, Uzzijjáhúa, jenž byl ve věku šestnácti let, a uvedli ho v kralování místo jeho otce Amacjáhúa.
2On po ulehnutí krále s jeho otci vybudoval Élóth a navrátil jej Júdovi.
3Při započetí svého kralování byl Uzzijjáhú ve věku šestnácti let a v Jerúsalémě kraloval padesát a dvě léta, a jméno jeho matky Jecholjá z Jerúsaléma.
4A jal se činit, co bylo správné v očích Hospodinových, podle všeho, co činil Amacjá, jeho otec,
5a v dnech Zecharjáhúa, jenž se vyznal v Božích viděních, se do stal k vyhledávání Boha, a v dnech jeho vyhledávání Boha mu Hospodin dával zdar.
6I vytáhl a jal se bojovat proti Pelištím a prorazil zeď Gathu a zeď Javné a zeď Ašdódu, a u Ašdódu, a no, mezi Pelištím, zbudoval města;
7a Bůh mu pomohl proti Pelištím a proti Arabům, již bydleli v Gúr-Baale, a Meúním.
8A Ammóním se jali dávat Uzzijjáhúovi dary a jeho věhlas se roze šel až ke vstupu do Egypta, neboť se projevil nanejvýš silným.
9A v Jerúsalémě zbudoval Uzzijjáhú věže, u brány Nároží a u brány Průrvy a u Úhlu, a upevnil je;
10i v pustině zbudoval věže a vydlabal mnoho cisteren, neboť měl mnoho dobytka, i v nížině i v náhorní plošině, oráčů a vinařů v horách a na vinicích, neboť byl milovníkem půdy.
11A Uzzijjáhú měl boje schopnou vojenskou moc vycházejících k vojsku podle čet v počtu podle jejich přehlídky skrze Jeíéla, písaře, a Maaséjáhúa, úředníka, k ruce Chananjáhúa, jednoho z králových hodnostářů.
12Všechen počet hlav otců zdatných hrdinů byl dva tisíce a šest set,
13a k jejich ruce vojenská moc, zástup tří set tisíc a sedmi tisíc a pěti set, schopný boje v zdatné síle k pomoci králi proti nepříteli;
14a Uzzijjáhú jim, všemu zástupu, připravil malé štíty a kopí a přílby a pancíře a luky jakož i kameny do praků.
15A v Jerúsalémě zřídil válečné stroje, vynálezy vynálezce, aby byly na věžích a na nárožích k střílení šípy a velikými kameny; a jeho věhlas se rozšířil až do daleka od tamtud, neboť si obdivuhodně počínal k získávání pomoci, až než zesílil.
16A jak zesílil, pozvedlo se jeho srdce ke zkáze, takže se proti Hospodinu, svému Bohu, dopustil nevěrnosti a vstoupil do chrámu Hospodinova zakuřovat na oltáři kouřidla;
17a za ním vstoupil Azarjáhú, kněz, a s ním kněží Hospodinovi, osmdesát zdatných mužů,
18a stanuli proti Uzzijjáhúovi, králi, a řekli mu: Ne patří tobě, Uzzijjáhú, zakuřovat Hospodinu, nýbrž kněžím, synům Árónovým, již jsou posvěceni k zakuřování. Vyjdi ze svatyně, neboť ses dopustil nevěrnosti, aniž ti to bude od Hospodina, Boha, ke cti.
19A Uzzijjáhú se pohněval, - a v jeho ruce byla kadidelnice k zakuřování, - a v jeho pohněvání s kněžími vtom před tváří kněží v domě Hospodinově, zpředu vůči oltáři kouřidla, na jeho čele vzešlo malomocenství;
20a Azarjáhú, hlavní kněz, se na něho ohlédl, i všichni kněží, a hle, on byl na svém čele postižen malomocenstvím; popohnali ho tedy odtamtud a on sám pospíšil vyjít, neboť ho ranil Hospodin.
21A Uzzijjáhú, král, zůstal až po den své smrti postižen malomocenstvím a bydlel v domě oddělení, jsa malomocenstvím postižen, neboť byl odříznut od domu Hospodinova; a nad domem královým, soudě lid země, byl Jóthám, jeho syn.
22A ostatní věci Uzzijjáhúovy, první i poslední, vy psal Isajá, syn Ámócův, prorok.
23I ulehl Uzzijjáhú se svými otci a pohřbili ho s jeho otci na poli pohřbívání králů, neboť řekli: On byl postižen malomocenstvím. A kralování se místo něho ujal Jóthám, jeho syn.