1Na staršího se nerozkřikuj, nýbrž ho napomínej jako otce, mladší muže jako bratry,
2starší ženy jako matky, mladší jako sestry ve vší čistotě.
3Vdovy, jež jsou skutečně vdovy, cti;
4má-li však některá vdova děti nebo potomky, nechť se oni učí být pobožní nejprve vůči svému vlastnímu domu a odevzdávat oplátku rodičům, neboť to je velmi vítané před Bohem.
5Ta pak, jež je skutečně vdova a osamělá, doufá v Boha a vytrvává v prosbách a modlitbách nocí i dnem;
6ta však, jež je zvyklá požitkářství, je zaživa mrtva.
7A tyto věci přikazuj, aby oni byli bez pohany.
8Nečiní-li však kdo opatření pro své vlastní, a zejména pro příslušníky své domácnosti, zapřel víru a je horší než nevěřící.
9Do seznamu nechť se pojímá vdova dosáhší ne méně než šedesáti let, žena jednoho muže,
10osvědčená v dobrých činech, vychovala-li děti, prokazovala-li pohostinství, myla-li nohy svatých, vypomáhala-li těm, kdo byli v tísni, oddávala-li se pilně veškerému dobrému dílu.
11Mladší vdovy však odmítej, neboť když proti KRISTU zbujnějí, chce se jim vdávat;
12mají na sobě vinu, protože odvrhly první víru,
13a přitom se také učí být zahálčivé a chodit po domech a nejen zahálčivé, nýbrž i klevetné a všetečné, a mluvit, co se nemá.
14Jsem tedy raději pro to, by se mladší vdávaly, rodily děti, vedly domácnost, nedávaly nižádné příležitosti odpůrci - následkem potupy.
15Některé se totiž již za Satanem odchýlily.
16Má-li některý nebo některá věřící vdovy, nechť jim vypomáhá a nechť není zatěžováno shromáždění, aby mohlo vypomoci těm, jež jsou skutečně vdovy.
17Starší, kteří vedení dobře zastávají, nechť jsou považováni za hodny dvojí cti, zejména ti, kteří se lopotí v slovu a učení.
18Písmo přece praví: Mlátícímu hovězímu dobytčeti nenasadíš náhubek, a: Dělník je hoden své mzdy.
19Žaloby proti staršímu nepřijímej, ledaže by to bylo na základě slyšení dvou nebo tří svědků.
20Ty, kdo hřeší, usvědčuj přede všemi, aby i ostatní měli bázeň.
21Zapřísahám tě před Bohem a Kristem Ježíšem a vyvolenými anděly, abys bez předsudku tyto věci zachoval a nic nekonal podle osobní náklonnosti.
22Na nikoho ruce hned nepokládej, aniž měj co společného s hříchy druhých; sám sebe udržuj čistým.
23Nepij již pouhé vody, nýbrž užívej trochy vína pro svůj žaludek a své časté nemoci.
24Hříchy některých lidí jsou předem patrné a předem se berou k soudu, některé lidi pak jejich hříchy i následují;
25a taktéž jsou předem patrné i dobré činy, a ty, s nimiž je tomu jinak, se nemohou utajit.