1Spolehlivé je slovo: Baží-li kdo po vykonávání služby dohledu, touží po krásné práci.
2Nuže, dohlížitel musí být bez pohany, muž jedné ženy, střízlivý, rozvážný, mravný, pohostinný, schopný vyučovat,
3neoddávající se příliš vínu, ne rváč, nýbrž umírněný, nehašteřivý, nemající záliby v penězích,
4dobře vedoucí svůj vlastní dům, děti mající v podřízenosti se vší důstojnou vážností;
5(neumí-li však kdo vést svůj vlastní dům, jak se bude starat o Boží shromáždění?)
6ne nováček, aby se nenadul a ne upadl do viny ďáblovy.
7Musí však mít i dobré svědectví od těch, kdo jsou zvenčí, aby neupadl v hanbu a ďáblovu past.
8Pečovatelé ať jsou taktéž důstojně vážní, ne obojetné řeči, nelibující si v přemíře vína, netoužící po mrzkém zisku,
9podržující tajemství víry v čistém svědomí;
10a ti nechť jsou nejprve přezkušováni, potom, není-li proti nim námitek, nechť pečovatelskou službu konají.
11Ženy ať jsou taktéž důstojně vážné, nepomlouvavé, střízlivé, ve všech věcech věrné.
12Pečovatelé nechť jsou muži jedné ženy, dobře vedoucí děti i své vlastní domy.
13Ti zajisté, kteří dobře vykonají pečovatelskou službu, dobývají sami sobě dobrého stupně a mnoha smělosti ve víře, víře v Krista Ježíše.
14Tyto věci ti píši v naději, že k tobě dříve přijdu,
15budu-li se však omeškávat, abys věděl, jak je záhodno chovat se v Božím domě, jímž je shromáždění živého Boha, sloup a základna pravdy.
16A nesporně je tajemství pobožnosti veliké. Bůh byl zjeven v mase, ospravedlněn v Duchu, ukázal se andělům, byl prohlášen mezi národy, uvěřilo se v něho ve světě, byl v slávě vzat vzhůru.