1Podobně ženy, buďte podřízeny svým vlastním mužům, aby, byť někteří byli nepovolni slovu, byli bez slova získáni chováním žen,
2když vaše čisté chování, jež se děje v bázni, zpozorují na vlastní oči.
3Vaší ozdobou nechť je ne zevní ozdoba zaplétání vlasů a ověšování zlatými věcmi nebo odívání šatstvem,
4nýbrž skrytý člověk srdce v nezkazitelné ozdobě tichého a pokojného ducha, jenž je před Bohem veliké ceny.
5Tak se přece kdysi zdobily i ty svaté ženy, jež doufaly v Boha, jsouce podřízeny svým vlastním mužům,
6jako Sára byla poslušna Abrahama, nazývajíc ho pánem, a vy jste se staly jejími dětmi, působíte-li dobro a nebojíte-li se žádného postrachu.
7[Vy] muži podobně, v souladu s poznáním s nimi bydlíce jako se slabší nádobou, to jest ženskou, udělujíce jim čest i jako spoludědicové milosti života, aby vašim modlitbám nebyly kladeny překážky.
8A na konec: všichni buďte stejného smýšlení, soustrastní, mějte rádi bratry, buďte milosrdní, pokorného smýšlení,
9neodplácejíce zlem za zlo nebo tupením za tupení, nýbrž naopak žehnajíce, protože k tomu jste byli povoláni, abyste požehnání zdědili.
10Ano, kdo si přeje milovat život a uvidět dobré dni, nechť svůj jazyk zadrží před zlem a rty, by nepronášely lest,
11a nechť se odkloní od zla a koná dobro, usiluje o pokoj a žene se za ním,
12protože oči PÁNĚ jsou upřeny na spravedlivé a jeho uši nakloněny k jejich prosbám, tvář PÁNĚ však je proti těm, kdo konají zlé věci.
13A kdo s vámi naloží zle, stanete-li se napodobiteli toho, co je dobré?
14Ale kdybyste pro spravedlnost i trpěli, jste blaženi; nestrachujte se však jejich strašení, aniž se znepokojujte,
15nýbrž PÁNA, KRISTA, v svých srdcích posvěťte a vždy buďte připraveni k odpovědi každému, kdo po vás žádá vysvětlení stran naděje, jež je ve vás, ale s tichostí a bázní,
16majíce dobré svědomí, aby ti, kteří vašemu dobrému chování v Kristu utrhají, byli stran toho, v čem vás pomlouvají jako působce zla, naplněni studem.
17Lepší je přece, kdyby si přálo Boží přání, trpět jako působci dobra než jako působci zla;
18vždyť i Kristus jednou trpěl stran hříchů, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu; byl sice usmrcen co do masa, oživen však co do Ducha,
19v němž se i byl odebral a kázal těm duchům, kteří jsou ve vězení,
20protože si kdysi nedali říci, když Boží shovívavost vyčkávala ve dnech Nóeho, zatímco byla zřizována schrána, do níž bylo málo, to jest osm, duší uvedeno v naprosté bezpečí skrze vodu.
21Ta jako zobrazení nyní uvádí v bezpečí i vás, totiž křest, ne odstranění špíny masa, nýbrž požadavek dobrého svědomí vůči Bohu, skrze opětovné vstání Ježíše Krista,
22jenž je na Boží pravici, odebrav se do nebe, i byli mu podřízeni andělé a vrchnosti a moci.