1Stal se tedy Šalomoun králem nade vším Isráélem;
2a toto byli hodnostáři, jež měl: Knězem byl Azarjáhú, syn Cádókův,
3kancléři Elíchóref a Achijjá, synové Šíšovi, zapisovatelem Jehóšáfát, syn Achílúdův,
4a nad vojskem Benájáhú, syn Jehójádův, a kněžími Cádók a Evjáthár
5a nad správci Azarjáhú, syn Náthánův, a ministrem Závúd, syn Náthánův, přítel králův;
6a nad domem Achíšár a nad robotou Adónírám, syn Avdův.
7A Šalomoun měl dvanáct správců nade vším Isráélem, kteří zásobovali krále a jeho dům; měsíc v roce připadalo zásobování na jednoho;
8a toto byla jejich jména: Ben-Chúr, v pohoří Efrájimově;
9Ben-Deker, v Mákaci a v Šaalvím a v Béth-šemeši a Élón-Béth-chánánu;
10Ben-Chesed v Arubbóth, tomu podléhalo Sóchó a všechna země Chefer;
11Ben-Avínádáv, tomu celá pahorkatina Dóru; tomu se do stala za ženu Táfath, dcera Šalomounova;
12Baaná, syn Achilúdův, tomu Taanách a Megiddó a všechen Béth-šeán, jenž je směrem k Carthánu zdola vůči Jizreeli, od Béth-šeánu až po Avél-Mechólu, až po oblast z druhé strany vůči Jokneámu;
13Ben-Gever v Rámóth-Gileádu, tomu vsi Jáíra, syna Menaššéova, jež jsou v Gileádu; podléhal mu pruh Argóvu, jenž je v Bášánu, šedesát velikých měst se zdmi a závorami z mosazi;
14Achínádáv, syn Iddův, v Machanájim;
15Achímaac v Naftálím - i on pojal za ženu dceru Šalomounovu, Basmath;
16Baaná, syn Chúšajův, v Ašérovi a v Álóth;
17Jehóšáfát, syn Párúachův, v Jissáschárovi;
18Šimeí, syn Élův, v Benjámínovi;
19Gever, syn Urího, v zemi Gileádu - země Síchóna, krále Emórího, a Óga, krále Bášánu, a byl jeden správce, jenž byl v té zemi.
20A Júdy a Isráéle bylo mnoho, stran množství jako písku, jenž je u moře, i jedli a pili a veselili se.
21I vládl Šalomoun nade všemi královstvími od Řeky po zem Pelištím a po pomezí Egypta; po všechny dni jeho života přinášeli dary a sloužili Šalomounovi.
22A strava Šalomounova na jeden den byla: Třicet kórů jemné mouky a šedesát kórů hrubé mouky,
23deset krmených kusů skotu a dvacet kusů skotu z pastvy a sto kusů drobného dobytka mimo jeleny a gazely a jachmúry a tučnou drůbež.
24On totiž měl moc na vší této straně Řeky, od Tifsachu a ž po Gazu, nade všemi králi této strany Řeky, a do stalo se mu pokoje ze všech stran odevšad vůkol.
25A po všechny dni Šalomounovy bydlel Júdá a Isráél bezpečně, každý pod svou vinnou révou a pod svým fíkovníkem, od Dána a ž po Beér-ševu.
26A Šalomoun měl čtyřicet tisíc stájí koní k svým vozidlům a dvanáct tisíc jezdců;
27a onino správcové zásobovali krále Šalomouna a každého, kdo ke stolu krále Šalomouna přistupoval, každý ve svém měsíci; nedopouštěli nedostatek ničeho,
28a přinášeli ječmen a slámu koním a běžcům na místo, kde byli, každý podle své povinnosti.
29A Bůh dal Šalomounovi velmi mnoho moudrosti a chápavosti a obsáhlost rozumu jako písek, jenž je na břehu moře,
30takže moudrost Šalomounova byla větší než moudrost všech synů východu a než všechna moudrost Egypta,
31neboť byl moudřejší než všichni lidé, než Éthán, Ezráchí, a Hémán a Kalkól a Darda, synové Máchólovi, a jeho věhlas se do stal mezi všechny národy vůkol.
32I promluvil třemi tisíci přísloví a jeho písní bylo pět a tisíc,
33a promlouval o stromech, od cedru, jenž je na Levánónu, a ž po yzop, jenž vyrůstá na zdi, a promlouval o zvěři a o letounstvu a o plazivém tvorstvu a o rybách.
34A ze všech národností přicházeli moudrost Šalomounovu poslouchat, ode všech králů země, kteří o jeho moudrosti uslyšeli.