1Obecně je slyšet, že mezi vámi je smilstvo, a takové smilstvo, jakého není ani mezi národy, že by někdo měl ženu svého otce -
2a vy jste nadutí a ne že by ste se raději byli dali do hořekování, aby ten, jenž tento čin provedl, byl odstraněn z vašeho středu.
3Ano, já jsem [jako] tělem sice nepřítomný, duchem však přítomný, již jako přítomný usoudil, byste toho, jenž se tohoto tak dopustil,
4ve jménu našeho Pána Ježíše Krista, (s mocí našeho Pána Ježíše Krista se sejdouce, vy a duch můj,)
5toho, jenž je takový, vydali Satanu k zhoubě masa, aby v den Pána Ježíše byl zachráněn duch.
6Ta vaše chlouba ne ní dobrá; nevíte, že trocha kvasu zkvašuje celé těsto?
7Ten starý kvas vymyjte, abyste byli novým těstem podle toho, jak jste nekvašení, vždyť bylo i obětováno naše Minutí - Kristus,
8svátkujme tedy, ne se starým kvasem, ani s kvasem zlovůle a podlosti, nýbrž s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy.
9V listu jsem vám napsal: Nesměšovat se se smilníky -
10ne veskrze, se smilníky tohoto světa nebo s hrabivci a násilníky nebo modláři, to byste potom museli ze světa vyjít,
11nýbrž jsem vám napsal: Nesměšovat se, kdyby někdo, kdo se jmenuje bratrem, byl smilník nebo hrabivec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo násilník - s takovýmto ani nejíst.
12Copak mi je do souzení i těch, kteří jsou venku? Nemáte vy soudit ty, kteří jsou uvnitř?
13Ty však, kteří jsou venku, soudí Bůh - toho zlosyna zprostřed sebe odkliďte.