1Tu jsem uslyšel mocný hlas ze svatyně, který těm sedmi andělům říkal: „Jděte a vylejte těch sedm misek Božího hněvu na zem.“
2První z nich odešel a vylil svou misku na zem, a na lidi, kteří měli cejch šelmy a kteří se klaněli jejímu obrazu, přišly zlé a zhoubné vředy.
3Druhý anděl vylil svou misku do moře, a změnilo se v krev jako krev mrtvého a všechna živá duše, která byla v moři, zemřela.
4Třetí vylil svou misku do řek a pramenů vod, a objevila se v nich krev.
5Uslyšel jsem, jak anděl vod říká: „Spravedlivý jsi, který jsi a kterýs byl, ty Svatý, že jsi vynesl tento soud;
6neboť prolili krev svatých a proroků, a dal jsi jim pít krev. Zaslouží si to!“
7A uslyšel jsem, jak oltář říká: „Ano, Pane Bože Všemohoucí, pravé a spravedlivé jsou tvé soudy.“
8A čtvrtý anděl vylil svou misku na slunce, a bylo mu dáno, aby ožehlo lidi ohněm.
9Lidé byli ožehnuti velikým žárem a proklínali jméno Boha, který měl moc nad těmito ranami, ale neobrátili se, aby mu vzdali slávu.
10Pátý anděl vylil svou misku na trůn šelmy, a její království se zatmělo; lidé se bolestí kousali do jazyka
11a proklínali nebeského Boha pro své bolesti a pro své vředy, ale neodvrátili se od svých skutků.
12Šestý anděl vylil svou misku na velikou řeku Eufrat, a její voda vyschla, aby byla připravena cesta králům od východu slunce.
13A uviděl jsem z úst draka a z úst šelmy a z úst falešného proroka vycházet tři nečisté duchy jako žáby.
14Jsou to duchové démonů, činící znamení; vycházejí ke králům celé obydlené země, aby je shromáždili k boji ve veliký den Boha, Všemohoucího.
15‚Hle, přicházím jako zloděj; blahoslavený, kdo bdí a střeží své šaty, aby nechodil nahý a neviděli jeho nahotu.‘
16I shromáždil je na místo, zvané hebrejsky Harmagedon.
17Sedmý anděl vylil svou misku na ovzduší, a ze svatyně od trůnu vyšel mocný hlas, který řekl: „Stalo se!“
18A nastaly blesky, hlasy a hromy, a nastalo veliké zemětřesení, jaké nebylo, co je člověk na zemi; tak veliké a silné bylo to zemětřesení.
19A to veliké město se roztrhlo na tři díly a města národů se zřítila. A veliký Babylon byl připomenut před Bohem, a Bůh mu dal číši vína svého planoucího hněvu.
20Všechny ostrovy zmizely a hory nebyly k nalezení.
21Veliké kroupy jako závaží padaly z nebe na lidi; a lidé prokleli Boha pro tu ránu krupobití, protože ta rána byla velmi veliká.