Psalms 88
1 Žalmová píseň synů Kórachových. Pro vedoucího chval – na machalat leannót. Meditace Hémana Ezrachejského.
2 Hospodine, Bože, má spáso, ve dne úpěnlivě volám, v noci jsem před tebou.
3 Kéž má modlitba přijde před tebe, nakloň své ucho k mému volání!
4 Má duše se sytí trápením, můj život spěje do podsvětí.
5 Jsem počítán mezi ty, kdo sestupují do jámy, jsem jako muž, jemuž není pomoci.
6 Jsem odložen mezi mrtvými, podoben pobitým, ležícím v hrobě, na které již nevzpomínáš – jsou odříznuti od tvé ruky.
7 Odložils mě kamsi na dno jámy, do temných míst, do hlubin.
8 Leží na mně tvé rozlícení, všemi svými příboji mě trýzníš. Sela.
9 Vzdálils ode mě mé známé, učinils mě pro ně ohavností. Jsem sevřen a nemohu z toho vyváznout.
10 Soužením mi ochably oči. Hospodine, každý den tě volám, vztahuji k tobě dlaně.
11 Což budeš dělat divy pro mrtvé? Či snad povstanou nebožtíci a budou ti vzdávat chválu? Sela.
12 Což se vypráví v hrobě o tvém milosrdenství? O tvé věrnosti v říši zániku?
13 Což jsou známy v temnotách tvé divy? Tvá spravedlnost v zemi zapomnění?
14 Já přece volám o pomoc k tobě, Hospodine! Z jitra k tobě stoupá má modlitba.
15 Hospodine, proč odvrhuješ mou duši? Proč přede mnou skrýváš svou tvář?
16 Jsem nuzný a od mládí skomírám; snáším tvé hrůzy, jsem bezradný.
17 Přehnalo se přese mě tvé rozlícení, tvé rány mě dorazily,
18 obklopily mě jako vody, po všechny dny mě obkličují.
19 Vzdálil jsi ode mě přítele i druha, mým důvěrníkem je jen temnota.