Bible

1 Proč se bouří národy, proč lidé přemítají o prázdných věcech? 2 Srocují se králové světa a mocnáři se spolu radí proti Hospodinu a proti jeho pomazanému. 3 Zpřetrhejme jejich pouta, odvrhněme jejich provazy. 4 Ten, jenž trůní na nebesích, se směje. Panovník se jim vysmívá. 5 Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je vyděsí. 6 Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře. 7 Přednesu Hospodinovo ustanovení. Řekl mi: Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil. 8 Požádej mě a dám ti národy do dědictví. Tvým vlastnictvím budou i končiny země. 9 Roztlučeš je železnou holí a jako hliněnou nádobu je roztříštíš. 10 Nuže, králové, jednejte rozumně! Soudcové země, dejte si poradit! 11 Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním! 12 Líbejte syna, ať se nerozhněvá. Jinak zahynete na cestě, jestliže jen málo vzplane jeho hněv. Blahoslavení jsou všichni, kdo v něm hledají útočiště.