Bible

1 Davidův žalm. Hospodine, volám tě! Pospěš ke mně, vyslyš mě, když tě volám! 2 Kéž je má modlitba přijata jak kadidlo před tvou tváří, pozdvižení mých dlaní jak večerní obětní dar. 3 Hospodine, postav stráž k mým ústům, ostrahu ke dveřím mých rtů. 4 Nenakloň mé srdce k něčemu zlému, abych se nedopouštěl ničemností s lidmi, kteří jsou činiteli nepravosti, a nejedl z jejich lahůdek. 5 Ať mě spravedlivý ztluče – bude to milosrdenství; ať mě kárá. Ať se má hlava nebrání nejlepšímu oleji – a ještě se budu v jejich nouzi modlit. 6 Ti, kdo je soudí, budou svrženi ze skály. A oni uslyší, že mé řeči potěšují. 7 Jako když se země převrací a poltí, naše kosti se válejí u chřtánu podsvětí. 8 K tobě, Panovníku Hospodine, hledí mé oči, v tobě hledám útočiště, nevylij mou duši! 9 Chraň mě před těmi, kdo mi nastražili osidlo, před léčkami činitelů nepravosti. 10 Ničemové ať sami upadnou do svých tenat, zatímco já projdu.