1Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, vždyť jeho milosrdenství je věčné!
2Tak ať řeknou Hospodinovi vykoupení, ti, které vykoupil z ruky protivníka.
3Shromáždil je ze zemí, od východu i od západu, od severu i od moře.
4Bloudili pouští, pustou krajinou, cestu do města, kde by mohli sídlit, však nenalezli.
5Hladověli a žíznili, klesali na duši.
6Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, vysvobozoval je z jejich úzkostí
7a vedl je přímou cestou, až přišli do města, kde mohli sídlit.
8Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná:
9Duši lačnou nasytil a duši hladovou naplnil dobrými věcmi.
10Seděli v temnotách, v nejhlubší tmě, uvězněni v soužení i v okovech,
11neboť se vzepřeli řeči Boží a pohrdli úradkem Nejvyššího.
12Pokořil tedy jejich srdce trápením; padli, a pomocníka nebylo.
13Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, zachránil je z jejich úzkostí.
14Vyvedl je z temnoty, z nejhlubší tmy, a zpřetrhal jejich pouta.
15Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná:
16Neboť rozlámal bronzová vrata a rozbil železné závory.
17Hlupáci bývají pokořeni pro svou věrolomnou cestu a pro své viny.
18Jejich duše si ošklivila veškerý pokrm, dospěli až k branám smrti.
19Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, zachránil je z jejich úzkostí.
20Poslal své slovo a uzdravil je; zachránil je z jámy.
21Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná;
22ať obětují oběti díků a s jásotem vyprávějí o jeho skutcích!
23Ti, kdo se na lodích vydali na moře, kdo konali práci na velkých vodách,
24ti viděli Hospodinovy skutky a jeho divy na hlubině:
25Promluvil a povstal bouřlivý vichr, který zvedal vlny.
26Stoupali k nebi, klesali do hlubin, jejich duše se v té zhoubě rozplývaly.
27Motali se, potáceli se jako opilec. A veškerá jejich moudrost byla k ničemu.
28Když ale ve své tísni úpěnlivě volají k Hospodinu, vyvádí je z jejich úzkostí.
29Proměnil bouři v utišení, vlnobití utichlo.
30Oni se radovali, že utichlo, a on dovedl je do vytouženého přístavu.
31Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná.
32Ať ho vyvyšují v shromáždění lidu, v zasedání starších ať ho chválí.
33Proměňuje řeky v pustinu, prameny vod ve vyprahlou zemi,
34úrodnou zemi v slatinu – pro zlo těch, kdo v ní sídlí.
35Pustinu mění v jezero, vyprahlou zemi v prameny vod,
36a usazuje tam vyčerpané, aby tam založili město, kde by mohli sídlit.
37Oseli pole, vysadili vinice – a sklidili úrodu plodin.
38Bůh jim žehnal a velmi se rozmnožili; nedovoloval, aby jejich dobytka ubývalo.
39Jich však ubývalo a klesali pod hrozným a bolestným útlakem,
40když Bůh vylil pohrdání na šlechtice a nechal je bloudit v pustém bezcestí.
41Nuzného však uvedl do bezpečí před soužením a rodiny rozmnožil jako stádo.
42Přímí to vidí a radují se, ale každá podlost zavírá ústa.
43Kdo je moudrý, bude tyto věci zachovávat a porozumí Hospodinovým milosrdným činům.