1Když se kenaanský král Aradu sídlící v Negebu doslechl, že Izrael jde směrem k Atarímu, bojoval proti Izraeli a zajal z něj zajatce.
2Tehdy učinil Izrael slib Hospodinu: Jestliže opravdu vydáš tento lid do mé ruky, zasvětím jejich města zkáze.
3Hospodin vyslyšel Izrael a vydal mu Kenaance; i zasvětil je a jejich města zkáze. To místo pojmenovali Chorma.
4Pak vyrazili z hory Hóru směrem k Rákosovému moři, aby obešli edómskou zemi. Lid se stal cestou netrpělivý.
5Lid mluvil proti Bohu a proti Mojžíšovi: Proč jste nás vyvedli z Egypta, abychom zemřeli v pustině? Vždyť tu není chléb ani voda. Znechutili jsme si tuto mizernou stravu.
6Hospodin poslal na lid ohnivé hady a ti lid kousali. Mnoho lidu z Izraele pomřelo.
7Lid přišel k Mojžíšovi a řekl: Zhřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě. Modli se k Hospodinu, aby od nás ty hady odstranil. Mojžíš se za lid modlil.
8Hospodin řekl Mojžíšovi: Udělej si ohnivého hada a umísti ho na korouhev. I stane se, že každý kdo je kousnut, když se na něj podívá, zůstane naživu.
9Mojžíš udělal bronzového hada a umístil ho na korouhev. I stalo se, když had někoho uštkl a ten se podíval na bronzového hada, že zůstal naživu.
10Synové Izraele vyrazili a utábořili se v Obótu.
11Pak vyrazili z Obótu a utábořili se v Ijé-abárímu, v pustině, která je naproti Moábu na východu slunce.
12Odtamtud vyrazili a utábořili se v údolí Zeredu.
13Odtamtud vyrazili a utábořili se za Arnónem, který je v pustině vycházející z emorejského území, neboť Arnón je moábskou hranicí mezi Moábem a Emorejci.
14Proto se říká v Knize Hospodinových bojů: … Vahéb v Súfě a údolí Arnónu,
15sráz údolí, který se sklání k osadě Aru a opírá se o hranici Moábu.
16Odtamtud vyrazili do Beéru. To je ten Beér, kde Hospodin řekl Mojžíšovi: Shromáždi lid a dám jim vodu.
17Tehdy zpíval Izrael tuto píseň: Vytryskni, studno! Zpívejte o ní,
18o studni, již vyhloubili předáci, šlechtici z lidu ji vykopali palcátem a svými holemi. A z pustiny vyrazili do Matany,
19z Matany do Nachaliélu, z Nachaliélu do Bamótu,
20z Bamótu do údolí, které je na moábském území u vrcholu Pisgy, jež shlíží směrem k Ješímónu.
21Izrael poslal posly k emorejskému králi Síchonovi se slovy:
22Dovol, ať projdu tvou zemí. Neuhneme do pole ani vinice, nebudeme pít vodu ze studní; půjdeme královskou cestou, dokud neprojdeme tvým územím.
23Síchon však nedovolil Izraeli projít svým územím. Síchon shromáždil všechen svůj lid, vytáhl proti Izraeli do pustiny, přišel do Jahasu a bojoval proti Izraeli.
24Izrael ho pobil ostřím meče a obsadil jeho zemi od Arnónu až po Jabok, až k synům Amónovým, neboť hranice synů Amónových byla pevná.
25Izrael zabral všechna tato města. Izrael sídlil ve všech emorejských městech, v Chešbónu i ve všech jeho vesnicích.
26Chešbón byl totiž městem emorejského krále Síchona. Ten bojoval proti dřívějšímu moábskému králi a vzal z jeho ruky celou jeho zemi až po Arnón.
27Proto ti, kdo užívají pořekadla, říkají: Pojďme do Chešbónu! Ať je zbudováno a upevněno město Síchonovo!
28Neboť vyšlehl oheň z Chešbónu, plamen z města Síchonova a strávil Ar Moáb, pány arnónských návrší.
29Běda tobě, Moábe, zahynul lid Kemóšův! Učinil své syny utečenci a své dcery uvrhl do zajetí emorejského krále Síchona.
30Stříleli jsme na ně; zahynul Chešbón až po Díbón. Pustošili jsme až po Nófach, který je u Médeby.
31Izrael pobýval v zemi Emorejců.
32Potom poslal Mojžíš prozkoumat Jaezer. Dobyli jeho vesnice a podrobili si Emorejce, kteří tam byli.
33Pak se vydali na cestu a táhli směrem k Bášanu. Bášanský král Óg se vším svým lidem vytáhl proti nim do boje k Edreí.
34Hospodin řekl Mojžíšovi: Neboj se ho, neboť jsem vydal do tvé ruky jej, všechen jeho lid i jeho zemi. Nalož s ním tak, jak jsi naložil s emorejským králem Síchonem sídlícím v Chešbónu.
35I pobíjeli ho, jeho syny a všechen jeho lid, až mu nezůstal nikdo, kdo by přežil, a obsadili jeho zemi.