1Kórach, syn Jishára, syna Kehata, syna Léviho, přibral Dátana a Abírama, syny Elíabovy, i Óna, syna Peletova, Rúbenovce,
2a povstali proti Mojžíšovi spolu s dvěma sty padesáti muži ze synů Izraele, předáky pospolitosti, vyvolenými shromáždění, věhlasnými muži.
3Shromáždili se proti Mojžíšovi a Áronovi a řekli jim: Už dost! Vždyť celá pospolitost, všichni jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. Proč se povyšujete nad Hospodinovo shromáždění?
4Když to Mojžíš uslyšel, padl na tvář.
5Potom promluvil ke Kórachovi a k celé jeho pospolitosti: Ráno Hospodin ukáže, kdo mu patří, kdo je svatý a komu dovolí přiblížit se k němu. Koho vyvolí, tomu dovolí přiblížit se k němu.
6Toto učiňte: Vezměte si kadidelnice, Kórach a celá jeho pospolitost,
7zítra do nich dejte oheň a položte na ně kadidlo před Hospodinem. Ten muž, kterého Hospodin vyvolí, ten je svatý. Už dost, synové Léviho.
8Mojžíš řekl Kórachovi: Slyšte, synové Léviho!
9Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil z pospolitosti Izraele a nechal vás přistupovat k sobě, abyste konali službu Hospodinova příbytku, stáli před pospolitostí a sloužili jim?
10Nechal přistupovat tebe a s tebou všechny tvé bratry, syny Léviho, a teď usilujete také o kněžství?
11Proto jste se ty a celá tvoje pospolitost smluvili proti Hospodinu? Co je Áron, že proti němu reptáte?
12Mojžíš si dal zavolat Dátana a Abírama, syny Elíabovy, ale oni řekli: Nepřijdeme.
13Je to málo, že jsi nás vyvedl ze země oplývající mlékem a medem, abys nás usmrtil v pustině, že nad námi chceš ještě takto vládnout?
14Vůbec jsi nás nepřivedl do země oplývající mlékem a medem ani jsi nám nedal do dědictví pole a vinice. Chceš těmto mužům vyloupat oči? Nepřijdeme!
15Mojžíš se velice rozzlobil a řekl Hospodinu: Nehleď na jejich přídavnou oběť! Nevzal jsem od nich ani jediného osla, nikomu z nich jsem nespáchal zlo.
16Kórachovi Mojžíš řekl: Ty a celá tvá pospolitost buďte zítra před Hospodinem – ty s nimi a Áron.
17Vezměte si každý kadidelnici, dejte do nich kadidlo a přineste každý svou kadidelnici před Hospodina, dvě stě padesát kadidelnic, i ty i Áron, každý svou kadidelnici.
18Vzali si tedy každý svou kadidelnici, dali do ní oheň, položili na ně kadidlo a postavili se ke vchodu do stanu setkávání, i Mojžíš a Áron.
19Když proti nim Kórach svolal celou pospolitost ke vchodu do stanu setkávání, ukázala se celé pospolitosti Hospodinova sláva.
20Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:
21Oddělte se od této pospolitosti, v okamžiku s nimi skoncuji.
22Oni padli na tvář a řekli: Bože, Bože duchů celého tvorstva, zhřešil jeden muž, a ty se budeš hněvat na celou pospolitost?
23Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
24Promluv k pospolitosti: Odtáhněte z okolí příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova.
25Mojžíš vstal a šel k Dátanovi a Abíramovi. Za ním šli izraelští starší.
26Pak promluvil k pospolitosti: Odstupte od stanů těchto ničemných mužů a nedotýkejte se ničeho, co jim patří, jinak budete smeteni kvůli všem jejich hříchům.
27Odtáhli tedy z okolí příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova. Dátan a Abíram vyšli a postavili se u vchodu do svých stanů, spolu s svými ženami, syny a malými dětmi.
28Mojžíš řekl: Podle toho poznáte, že mě poslal Hospodin, abych učinil všechny tyto skutky, a ne já sám:
29Jestliže tito zemřou smrtí všech lidí a postihne je úděl všech lidí, neposlal mě Hospodin.
30Jestliže však Hospodin stvoří něco nového, země otevře svůj chřtán, pohltí je i všechno, co jim patří, a sestoupí zaživa do podsvětí, poznáte, že tito muži znevážili Hospodina.
31I stalo se, když domluvil všechna tato slova, že se země pod nimi rozpoltila,
32země otevřela svůj chřtán, pohltila je i jejich domy i všechny lidi, kteří patřili ke Kórachovi, i všechen jejich majetek.
33Oni i všichni, kdo k nim patřili, sestoupili zaživa do podsvětí, země je přikryla a zmizeli zprostřed shromáždění.
34Všichni Izraelci, kteří byli okolo nich, před jejich křikem utekli, neboť si řekli: Jinak země pohltí i nás.
35I vyšlehl oheň od Hospodina a strávil těch dvě stě padesát mužů, kteří přinesli kadidlo.