1„Dávejte si pozor, abyste nekonali svou spravedlnost před lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odměnu u svého Otce, který je v nebesích.“
2„Když tedy dáváš almužnu, nevytrubuj to před sebou, jak to činí pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé pochválili. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
3Ale když ty dáváš almužnu, ať tvá levice nepozná, co činí pravice,
4aby tvá almužna zůstala skrytá. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně.“
5„A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci; neboť ti se rádi modlí, stojíce v synagogách a na rozích ulic, aby je viděli lidé. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
6Když ty se modlíš, vejdi do svého pokoje, zavři za sebou dveře a pomodli se k svému Otci, který je v skrytu, a tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně.
7Když se modlíte, neopakujte naprázdno slova jako pohané, neboť ti se domnívají, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.
8Nebuďte proto jako oni; vždyť Bůh, váš Otec ví, co potřebujete, dříve, než jej poprosíte.
9Vy se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno.
10Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi.
11Náš denní chléb dej nám dnes.
12A odpusť nám naše viny, jako jsme i my odpustili těm, kdo se provinili proti nám.
13A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od toho Zlého , neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.
14Neboť jestliže odpustíte lidem jejich provinění, odpustí váš nebeský Otec i vám;
15jestliže však lidem jejich provinění neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše provinění.“
16„Když se postíte, nebývejte zasmušilí jako pokrytci; ti se totiž tváří ztrápeně, aby lidem ukázali, že se postí. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
17Ale ty, když se postíš, potři svou hlavu olejem a svou tvář umyj,
18abys neukázal lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je v skrytu. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí.“
19„Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde se zloději prokopávají a kradou.
20Shromažďujte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde se zloději neprokopávají ani nekradou.
21Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“
22„Lampou těla je oko. Je-li tvé oko čisté, celé tvé tělo bude plné světla.
23Ale je-li tvé oko špatné, celé tvé tělo bude temné. Je-li tedy i světlo v tobě tmou, jak velká je pak temnota!“
24„Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů; buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“
25„Proto vám pravím: Nedělejte si starosti o svůj život, o to, co budete jíst a co budete pít, ani o své tělo, o to, co si obléknete. Není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?
26Pohleďte na nebeské ptáky: nesejí, nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Což vy nejste o mnoho cennější než oni?
27Kdo z vás dokáže svou starostlivostí přidat k délce svého věku jediný loket?
28A proč si děláte starosti o oděv? Podívejte se pozorně na polní lilie, jak rostou. Nenamáhají se ani nepředou,
29a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich.
30Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která dnes je a kterou zítra hodí do pece, nebude tím spíše oblékat vás, malověrní?
31Nepropadněte tedy starostem a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo: ‚Co budeme pít?‘ nebo: ‚Co si oblečeme?‘
32Neboť o to všechno horlivě usilují pohané. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.
33Hledejte však nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
34Nedělejte si tedy starost kvůli zítřku, neboť zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost vlastního trápení.“