1V těch dnech přichází Jan Křtitel hlásající v judské pustině:
2„Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království Nebes.“
3To je ten, o němž bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího v pustině: Připravte Pánovu cestu, vyrovnávejte jeho stezky!‘
4Sám Jan pak měl na sobě oděv z velbloudí srsti a kolem beder kožený pás a jeho potravou byly kobylky a med divokých včel.
5Tehdy vycházel k němu Jeruzalém a celé Judsko i celé okolí Jordánu
6a dávali se od něho pokřtít v řece Jordánu, vyznávajíce své hříchy.
7Když však uviděl, jak mnozí farizeové a saduceové přicházejí k jeho křtu, řekl jim: „Plemeno zmijí! Kdo vám ukázal, jak utéci před nadcházejícím hněvem?
8Vydávejte tedy ovoce svědčící o pokání.
9A nedomnívejte se, že si můžete říkat: ‚Náš otec je Abraham.‘ Neboť vám pravím, že Bůh může Abrahamovi vzbudit děti z těchto kamenů.
10Sekera je už přiložena ke kořeni stromů; každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.
11Já vás křtím ve vodě k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já; jemu nejsem hoden ani nést sandály. On vás bude křtít v Duchu Svatém a ohni.
12V jeho ruce je lopata; i pročistí svůj mlat a shromáždí svou pšenici do sýpky, plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným.“
13Tehdy Ježíš přišel z Galileje k Jordánu za Janem, aby byl od něho pokřtěn.
14Ale Jan se mu v tom snažil zabránit a říkal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?“
15Ježíš mu odpověděl: „Nech to nyní; neboť takto je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost.“ On ho tedy nechal.
16Když byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle, otevřela se mu nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho.
17A hle, ozval se hlas z nebes, který říkal: „Toto je můj Syn, Milovaný, v němž jsem nalezl zalíbení.“