1„Neboť království Nebes je podobné hospodáři, který časně zrána vyšel najmout dělníky na svou vinici.
2Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici.
3A když vyšel kolem deváté hodiny, spatřil jiné, jak stojí nečinně na tržišti,
4a řekl jim: ‚Jděte i vy na vinici a dám vám, co bude spravedlivé.‘
5Oni šli. Opět vyšel kolem dvanácté a třetí hodiny odpoledne a učinil stejně.
6Vyšel kolem páté hodiny a našel jiné, jak tam stojí, a řekl jim: ‚Proč tu stojíte celý den nečinně?‘
7Řekli mu: ‚Protože nás nikdo nenajal.‘ Řekl jim: ‚Jděte i vy na mou vinici a dostanete, co bude spravedlivé.‘
8Když nastal večer, řekl pán vinice svému správci: ‚Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, počna od posledních až k prvním.‘
9Přišli ti, kteří byli najati okolo páté hodiny, a každý dostal denár.
10Když přišli ti první, myslili, že dostanou víc; ale i oni dostali po denáru.
11Vzali si jej, ale reptali proti hospodáři:
12‚Tito poslední dělali jedinou hodinu a postavil jsi je na roveň nám, kteří jsme nesli tíhu dne a vedro!‘
13On však jednomu z nich odpověděl: ‚Příteli, nekřivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den?
14Vezmi, co ti patří, a odejdi! Chci i tomu poslednímu dát jako tobě.
15Nemám snad právo udělat si ve svých záležitostech, co chci? Anebo závidíš, že já jsem dobrý?‘
16Tak budou poslední první a první poslední. Neboť je mnoho pozvaných, ale málo vybraných.“
17Když Ježíš vystupoval do Jeruzaléma, vzal si stranou dvanáct učedníků a cestou jim řekl:
18„Hle, vystupujeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a učitelům Zákona. Odsoudí ho k smrti
19a vydají pohanům, aby se mu vysmáli, zbičovali ho a ukřižovali; a třetího dne bude vzkříšen.“
20Tehdy k němu přistoupila matka synů Zebedeových se svými syny, klaněla se mu a o něco ho žádala.
21On jí řekl: „Co chceš?“ Řekla mu: „Ustanov, aby ve tvém království tito dva moji synové usedli jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici.“
22Ježíš odpověděl: „Nevíte, co žádáte. Můžete pít kalich, který mám pít já?“ Řekli mu: „Můžeme.“
23Řekl jim: „Můj kalich sice pít budete, ale není mou věcí, abych dal někomu usednout po mé pravici a po mé levici, neboť tam usednou ti, pro které je to připraveno od mého Otce.“
24Když to uslyšelo těch deset, rozhořčili se na ty dva bratry.
25Ježíš si je zavolal a řekl: „Víte, že vládci národů panují nad nimi a velcí nad nimi vykonávají svou svrchovanou moc.
26Mezi vámi tomu tak nebude; ale kdo by se chtěl mezi vámi stát velkým, bude vaším služebníkem;
27a kdo by chtěl být mezi vámi první, bude vaším otrokem.
28Stejně jako Syn člověka nepřišel, aby si nechal posloužit, ale aby posloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“
29Když vycházeli z Jericha, vydal se za ním velký zástup.
30A hle, dva slepí seděli u cesty; jakmile uslyšeli, že jde kolem Ježíš, vykřikli: „Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův!“
31Zástup jim přísně domluvil, aby utichli. Oni však vykřikli ještě silněji: „Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův!“
32Ježíš se zastavil, zavolal je a řekl: „Co chcete, abych vám učinil?“
33Řekli mu: „Pane, ať se nám otevřou oči!“
34Ježíš byl hluboce pohnut, dotkl se jejich očí, a hned prohlédli a šli za ním.