1A když po několika dnech opět vstoupil do Kafarnaum, rozneslo se, že je doma.
2A hned se shromáždilo mnoho lidí, takže už nebylo místo ani přede dveřmi. A mluvil k nim Slovo.
3Tu přicházeli lidé a nesli k němu ochrnutého; nesli ho čtyři.
4A protože ho k němu pro zástup nemohli přinést, odkryli střechu tam, kde byl, prorazili otvor a lehátko, na kterém ochrnutý ležel, spustili dolů.
5Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny.“
6Seděli tam někteří z učitelů Zákona a uvažovali ve svých srdcích:
7„Proč takhle mluví? Rouhá se! Kdo je mocen odpouštět hříchy, ne-li jediný: Bůh.“
8Ježíš hned svým duchem poznal, že takto uvažují, a řekl jim: „Proč tak uvažujete ve svých srdcích?
9Co je snadnější? Říci ochrnutému: ‚Tvé hříchy jsou odpuštěny‘, nebo říci: ‚Vstaň, vezmi své lehátko a choď‘?
10Abyste však věděli, že Syn člověka má pravomoc odpouštět hříchy na zemi …“, říká ochrnutému:
11„Tobě pravím: Vstaň, vezmi své lehátko a jdi do svého domu.“
12On vstal, vzal hned své lehátko a přede všemi vyšel, takže tím byli všichni ohromeni, oslavovali Boha a říkali: „Něco takového jsme ještě nikdy neviděli.“
13Ježíš opět vyšel podél moře a celý ten zástup k němu přicházel a on je vyučoval.
14Cestou uviděl Léviho, syna Alfeova, sedícího v celnici, a řekl mu: „Následuj mne.“ On vstal a následoval ho.
15A když Ježíš stoloval v jeho domě, mnozí celníci a hříšníci stolovali spolu s Ježíšem a jeho učedníky, neboť jich bylo mnoho a následovali ho.
16Když učitelé Zákona z farizeů viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: „Jak to, že jí a pije s celníky a hříšníky?“
17Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, nýbrž nemocní. Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšné.“
18Janovi učedníci a farizeové se právě postili. I přijdou k němu a říkají: „Proč se Janovi učedníci a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?“
19Ježíš jim řekl: „Mohou se svatebčané postit, když je ženich s nimi? Dokud mají ženicha s sebou, nemohou se postit.
20Přijdou však dny, kdy jim bude ženich odebrán, a tehdy v onen den se budou postit.“
21„Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ta výplň odtrhne, nové od starého, a trhlina se ještě zhorší.
22A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno ty měchy roztrhne a víno se vylije a měchy se zničí. Ale mladé víno se má dávat do nových měchů!“
23I stalo se, že v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou trhat klasy.
24Farizeové mu řekli: „Podívej, proč dělají v sobotu, co se nesmí?“
25Ježíš jim říká: „Nikdy jste nečetli, co udělal David, když se ocitl v nouzi a dostal hlad, on i ti, kdo byli s ním?
26Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a snědl chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kteří byli s ním?“
27A řekl jim: „Sobota byla učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.
28Takže Syn člověka je také pánem soboty.“