1Když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Učiteli, pohleď, jaké kameny a jaké stavby!“
2Ježíš mu řekl: „Hledíš na tyto veliké stavby? Jistě zde nezůstane kámen na kameni, který by nebyl stržen.“
3A když seděl na Olivové hoře naproti chrámu, ptali se ho v soukromí Petr, Jakub, Jan a Ondřej:
4„Pověz nám, kdy to bude a jaké bude znamení, až se to všechno začne naplňovat?“
5Ježíš jim začal říkat: „Dávejte si pozor, aby vás někdo nesvedl.
6Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem‘ a svedou mnohé.
7Když uslyšíte o válkách a válečné zvěsti, neděste se, musí to nastat, ale ještě nebude konec.
8Povstane totiž národ proti národu a království proti království. Na různých místech budou zemětřesení, budou hladomory a nepokoje. To bude začátek porodních bolestí.
9Vy se však mějte na pozoru. Budou vás vydávat soudům a do synagog, budete biti a kvůli mně budete stavěni před vladaře a krále, jim na svědectví.
10Všem národům musí být nejprve vyhlášeno evangelium.
11A když vás budou vodit a vydávat, nestarejte se předem, co byste řekli, ale co by vám v tu hodinu bylo dáno, to mluvte. Neboť to nejste vy, kdo mluví, ale Duch Svatý.
12A vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, děti povstanou proti rodičům a usmrtí je.
13A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno. Kdo však vytrvá do konce, ten bude zachráněn.“
14„Když pak uvidíte ‚ohavnost zpustošení‘ postavenou, kde nemá být – kdo čte, ať rozumí – tehdy ti, kteří budou v Judsku, ať utíkají do hor.
15Kdo bude na střeše, ať nesestupuje a nevstupuje dovnitř, aby si vzal něco ze svého domu.
16A kdo bude na poli, ať se neobrací k věcem, které jsou vzadu, aby si vzal svůj plášť.
17Běda těhotným a kojícím v oněch dnech!
18Modlete se, aby k vašemu útěku nedošlo v zimě.
19Neboť v oněch dnech bude takové soužení, jaké nenastalo od počátku stvoření, které stvořil Bůh, až do dneška a nikdy již nenastane.
20A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebylo by zachráněno žádné tělo. Ale kvůli vyvoleným, které vyvolil, zkrátil ty dny.
21A tehdy, když by vám někdo řekl: ‚Hle, zde je Kristus!‘, nebo: ‚Hle, tam!‘, nevěřte.
22Neboť povstanou falešní kristové a falešní proroci a budou činit znamení a divy, aby, kdyby to bylo možné, svedli vyvolené.
23Vy se tedy mějte na pozoru. Všechno jsem vám již předem řekl.“
24„Ale v oněch dnech, po onom soužení ‚se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář.
25Hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zatřesou.‘
26A potom uvidí Syna člověka přicházejícího v oblacích s velikou mocí a slávou.
27A tehdy pošle anděly a shromáždí své vyvolené ze čtyř větrů od nejzazšího konce země až po nejzazší konec nebe.“
28„Od fíkovníku se naučte podobenství: Když již jeho větev změkne a vyhání listy, víte, že léto je blízko.
29Tak i vy, když uvidíte, že se tyto věci dějí, vězte, že je to blízko, přede dveřmi.
30Amen, pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení, dokud se toto všechno nestane.
31Nebe a země pominou, ale má slova jistě nepominou.“
32„O tom dni či hodině nikdo neví, ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec.
33Dávejte si pozor, bděte a modlete se, neboť nevíte, kdy je ten určený čas.
34Jako člověk, který je na cestách: opustil svůj dům, dal svým otrokům plnou moc, každému jeho práci a dveřníkovi přikázal, aby bděl.
35Bděte tedy, neboť nevíte, kdy Pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, či před rozbřeskem,
36aby nepřišel neočekávaně a nenalezl vás spící.
37Co tedy říkám vám, říkám všem: Bděte!“