1I stalo se, jakmile to uslyšeli všichni králové, kteří sídlili na druhé straně Jordánu v pohoří, v podhůří a na celém pobřeží Velikého moře směrem k Libanonu, král chetejský a emorejský, kenaanský, perizejský, chivejský a jebúsejský,
2že se společně shromáždili, aby vedli válku s Jozuem a s Izraelem pod jedním velením.
3Když se obyvatelé Gibeónu doslechli, co Jozue provedl s Jerichem a s Ajem,
4tu také oni jednali chytře, šli a vydávali se za posly. Vzali na své osly opotřebované pytle a opotřebované, popraskané a svazované vinné měchy,
5na nohách měli opotřebované a spravované sandály, na sobě opotřebované pláště a veškerý chléb z jejich zásob byl suchý, až se drolil.
6Tak šli k Jozuovi do tábora v Gilgálu a řekli jemu i izraelským mužům: Přišli jsme ze vzdálené země, nyní tedy s námi uzavřete smlouvu.
7Nato izraelští muži Chivejcům odpověděli: Vy možná pobýváte mezi námi. Jak s vámi máme uzavřít smlouvu?
8Tu řekli Jozuovi: Jsme tví otroci. A Jozue se jich zeptal: Kdo jste a odkud přicházíte?
9Odpověděli mu: Tví otroci přišli z velmi vzdálené země kvůli jménu Hospodina, tvého Boha, neboť jsme uslyšeli zvěst o něm a o všem, co učinil v Egyptě,
10a o všem, co učinil dvěma emorejským králům na druhé straně Jordánu, Síchonovi, králi Chešbónu, a Ógovi, králi bášanskému, v Aštarótu.
11Naši starší i všichni obyvatelé naší země nám tedy řekli: Vezměte si s sebou zásobu potravin na cestu, jděte jim naproti a řeknete jim: Jsme vaši otroci, nyní s námi uzavřete smlouvu.
12Tento náš chléb jsme s sebou vzali do zásoby ještě horký z našich domů v den, kdy jsme se vydávali na cestu k vám, a nyní hle, vyschl, jen se drolí.
13A hle, i tyto vinné měchy, které jsme naplnili jako nové, popraskaly. I tyto naše pláště a naše sandály se obnosily, protože cesta byla velmi dlouhá.
14Muži si tedy vzali z jejich zásob, aniž se zeptali na Hospodinův příkaz.
15Jozue s nimi dojednal pokoj a uzavřel s nimi smlouvu, že jim daruje život, a předáci obce jim to odpřisáhli.
16Když však uplynuly tři dny poté, co s nimi uzavřeli smlouvu, stalo se, že se doslechli, že jsou nedaleko od nich a pobývají mezi nimi.
17Synové Izraele vyrazili a třetího dne přišli k jejich městům. Byla to města Gibeón, Kefíra, Beerót a Kirjat-jearím.
18Synové Izraele je však nepobili, neboť jim předáci obce přísahali při Hospodinu, Bohu Izraele, a tak reptali, celá obec, proti těm předákům.
19Nato řekli všichni předáci celé obci: My jsme jim přísahali při Hospodinu, Bohu Izraele. Nyní tedy na ně nemůžeme sáhnout.
20Provedeme s nimi tohle: Zachováme je při životě a nedopadne na nás rozhořčení kvůli přísaze, kterou jsme jim odpřisáhli.
21Předáci jim řekli: Ať zůstanou naživu. I stali se z nich dřevorubci a čerpali vodu pro celou obec, jak jim to předáci nakázali.
22Jozue na ně zavolal a promluvil k nim: Proč jste nás podvedli? Že prý: Jsme od vás velmi vzdálení. A přitom bydlíte mezi námi.
23Nyní jste tedy prokletí a nepřestanete být otroky, dřevorubci a nosiči vody pro dům mého Boha.
24Nato Jozuovi odpověděli. Řekli: Jelikož bylo tvým otrokům dobře známo, co přikázal Hospodin, tvůj Bůh, svému otroku Mojžíšovi, že vám dá celou zemi a že před vámi vyhladí všechny obyvatele té země, proto jsme se hrozně báli před vámi o své duše a provedli jsme tuto věc.
25Nuže, hle, jsme ve tvé ruce. Udělej, co je ve tvých očích dobré a správné nám provést.
26I naložil s nimi tak a vysvobodil je z ruky synů Izraele, takže je nezabili.
27Jozue je v onen den nechal těžit dřevo a čerpat vodu pro obec a pro Hospodinův oltář až do tohoto dne na místě, které vybere.