1Potom chodil Ježíš po Galileji; nechtěl chodit po Judsku, protože ho Židé chtěli zabít.
2Byl blízko židovský svátek stánků.
3Jeho bratři mu řekli: „Odejdi odtud a jdi do Judska, aby také tvoji učedníci uviděli tvé skutky, které činíš.
4Vždyť nikdo nedělá nic vskrytu, chce-li být znám na veřejnosti. Činíš-li tyto věci, ukaž se světu.“
5Ani jeho bratři totiž v něho nevěřili.
6Ježíš jim řekl: „Můj čas ještě nepřišel; ale váš čas je vždy připraven.
7Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože já o něm svědčím, že jeho skutky jsou zlé.
8Vy vystupte na svátek do Jeruzaléma. Já na tento svátek ještě nevystoupím, protože můj čas se dosud nenaplnil.“
9To jim řekl a zůstal v Galileji.
10Když jeho bratři vystoupili na svátek do Jeruzaléma, tehdy i on tam vystoupil, ne veřejně, ale jakoby tajně.
11Židé ho během svátku hledali a říkali: „Kde je ten člověk?“
12A mezi lidem bylo o něm mnoho řečí. Jedni říkali: ‚Je dobrý‘, jiní říkali: ‚Není, vždyť svádí zástup‘.
13Nikdo o něm ovšem ze strachu před Židy nemluvil otevřeně.
14Když již bylo uprostřed svátků, vystoupil Ježíš do chrámu a učil.
15Židé se divili a říkali: „Jak to, že se tento člověk vyzná v Písmech, když se tomu neučil?“
16Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale toho, který mne poslal.
17Bude-li někdo chtít činit jeho vůli, pozná, zda je to učení z Boha, nebo mluvím-li sám ze sebe.
18Kdo mluví ze sebe, hledá vlastní slávu. Ten však, kdo hledá slávu toho, který ho poslal, je pravdivý a není v něm nepravosti.
19Nedal vám Mojžíš Zákon? A nikdo z vás Zákon neplní. Proč mne usilujete zabít?“
20Zástup odpověděl: „Máš démona! Kdo tě usiluje zabít?“
21Ježíš jim odpověděl: „Jeden skutek jsem učinil, a všichni se tomu divíte.
22Mojžíš vám dal obřízku – ne že by byla od Mojžíše, nýbrž od otců – a vy obřezáváte člověka i v sobotu.
23Jestliže přijímá člověk obřízku v sobotu, aby nebyl porušen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka?
24Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem.“
25Tu začali někteří z obyvatel Jeruzaléma říkat: „Není to ten, kterého chtějí zabít?
26A hle, mluví veřejně, a nic mu neříkají. Což opravdu vůdcové poznali, že je to Mesiáš?
27Ale o něm víme, odkud je. Až přijde Kristus, nikdo nebude vědět, odkud je.“
28Tu Ježíš, vyučující v chrámě, hlasitě zvolal: „Vskutku mě znáte a víte, odkud jsem? Nepřišel jsem sám od sebe, ale ten, kdo mne poslal a jehož vy neznáte, je pravdivý.
29Já ho znám, neboť jsem od něho a on mne poslal.“
30Chtěli ho tedy zajmout, ale nikdo na něho nevztáhl ruku, protože ještě nepřišla jeho hodina.
31Mnozí ze zástupu však v něho uvěřili a říkali: „Když přijde Mesiáš, učiní snad více znamení, než učinil tento člověk?“
32Farizeové se doslechli, že to zástup o něm říká; a tak velekněží a farizeové poslali strážce, aby ho zajali.
33Tu Ježíš řekl: „Ještě krátký čas budu s vámi a pak odejdu k tomu, který mne poslal.
34Budete mne hledat, ale nenaleznete mne. A kde jsem já, tam vy přijít nemůžete.“
35Židé si mezi sebou řekli: „Kam tento člověk hodlá jít, že my ho nenajdeme? Chce snad jít do řecké diaspory a učit pohany?
36Co znamená to slovo, které řekl: ‚Budete mne hledat, ale nenaleznete mne, a kde jsem já, tam vy nemůžete přijít‘?“
37V poslední, velký den svátku Ježíš vstal a zvolal: „Žízní-li kdo, ať přijde ke mně a pije.
38Kdo věří ve mne, jak praví Písmo, řeky živé vody poplynou z jeho nitra!“
39To řekl o Duchu, kterého měli přijmout ti, kteří v něho uvěřili; dosud totiž Duch svatý nebyl dán, protože Ježíš ještě nebyl oslaven.
40Když někteří ze zástupu uslyšeli tato slova, říkali: ‚To je skutečně ten Prorok.‘
41Druzí říkali: ‚To je Mesiáš‘, a jiní říkali: ‚Což Mesiáš přijde z Galileje?
42Neříká Písmo, že Mesiáš přijde z potomstva Davidova a z Betléma, kde žil David?‘
43Tak vznikl v zástupu kvůli němu rozkol.
44Někteří z nich ho chtěli zajmout, ale nikdo na něho nevztáhl ruce.
45Strážci tedy přišli k velekněžím a farizeům a ti jim řekli: „Proč jste ho nepřivedli?“
46Strážci odpověděli: „Nikdo nikdy takto nemluvil, jako mluví tento člověk.“
47Farizeové jim odpověděli: „I vy jste svedeni?
48Uvěřil snad v něho některý z vůdců nebo z farizeů?
49Jen tento zástup, který nezná Zákon – jsou prokleti.“
50Jeden z nich, Nikodém, který předtím přišel k němu, jim řekl:
51„Odsuzuje náš Zákon člověka, aniž ho nejprve vyslechne a zjistí, co učinil?“
52Odpověděli mu: „Nejsi také ty z Galileje? Prozkoumej to a viz, že z Galileje prorok nepovstane.“
53A každý se odebral do svého domu.