1Šefatjáš, syn Matánův, Gedaljáš, syn Pašchúrův, Júkal, syn Šelemjášův a Pašchúr, syn Malkijášův, slyšeli slova, která mluvil Jeremjáš ke všemu lidu:
2Toto praví Hospodin: Ten, kdo zůstane v tomto městě, zemře mečem, hladem a morem, ale ten, kdo vyjde ke Chaldejcům, bude žít; kořistí se mu stane jeho duše a bude žít.
3Toto praví Hospodin: Toto město bude jistě vydáno do moci vojska babylonského krále a dobude ho.
4Nato knížata řekla králi: Ať je tento muž konečně usmrcen, neboť takto oslabuje ruce bojovníků, kteří v tomto městě zůstali, a ruce všeho lidu, když k nim mluví taková slova. Vždyť tento muž nehledá pro tento lid pokoj, ale zlo.
5Král Sidkijáš řekl: Hle, je ve vaší ruce, protože král proti vám nic nezmůže.
6Vzali Jeremjáše a hodili ho do cisterny královského syna Malkijáše, která byla na nádvoří stráží; spustili Jeremjáše po provaze. V cisterně nebyla voda, ale jen bahno, takže se Jeremjáš v bahně topil.
7Kúšijec Ebedmelek, dvorní úředník, který byl v královském paláci, uslyšel, že Jeremjáše dali do cisterny. Král seděl v té době v Benjamínově bráně.
8Ebedmelek odešel z královského paláce a promluvil ke králi:
9Můj pane a králi, zle jednali tito muži ve všem, co spáchali vůči proroku Jeremjášovi, že ho hodili do cisterny. Zemře tam hladem, protože ve městě už není chléb.
10Nato král Kúšijci Ebedmelekovi přikázal: Vezmi s sebou odsud třicet mužů a vyndej proroka Jeremjáše z cisterny, dříve nežli zemře.
11Ebedmelek vzal s sebou muže, vešel dolů do skladu v královském paláci, vzal odtamtud obnošené a roztrhané hadry a spustil je po provaze Jeremjášovi do cisterny.
12Kúšijec Ebedmelek Jeremjášovi řekl: Polož si, prosím, obnošené a roztrhané hadry do podpaží pod provazy. Jeremjáš to udělal.
13Vytáhli Jeremjáše na provazech a vyndali ho z cisterny. Jeremjáš opět pobýval na nádvoří stráží.
14Král Sidkijáš poslal pro proroka Jeremjáše a nechal si ho přivést ke třetímu vchodu, který byl v Hospodinově domě. Král Jeremjášovi řekl: Ptám se tě na slovo. Nic přede mnou nezatajuj.
15Jeremjáš Sidkijášovi řekl: Cožpak mě určitě nedáš usmrtit, když ti ho oznámím? A když ti poradím, neposlechneš mě.
16Král Sidkijáš Jeremjášovi tajně přísahal: Živ je Hospodin, který nám dal tento život, že tě nedám usmrtit, a že tě nevydám do ruky těchto mužů, kteří usilují o tvůj život.
17Jeremjáš řekl Sidkijášovi: Toto praví Hospodin, Bůh zástupů, Bůh Izraele: Jestliže opravdu vyjdeš ke knížatům babylonského krále, tvá duše bude žít, toto město nebude spáleno ohněm a budeš žít ty i tvůj dům.
18Jestliže však ke knížatům babylonského krále nevyjdeš, toto město bude vydáno do ruky Chaldejců a spálí ho ohněm; ani ty neunikneš z jejich ruky.
19Král Sidkijáš Jeremjášovi řekl: Bojím se Judejců, kteří přeběhli k Chaldejcům, že mě vydají do jejich ruky a budou se mi posmívat.
20Jeremjáš řekl: Nevydají. Poslechni, prosím, Hospodina, ohledně toho, co ti říkám. Povede se ti dobře a tvoje duše bude žít.
21Jestliže se zdráháš vyjít, toto je slovo, které mi Hospodin ukázal:
22Hle, všechny ženy, které zůstaly v paláci judského krále, budou vyvedeny ke knížatům babylonského krále a budou říkat: Tví důvěrní přátelé tě naváděli a přemohli tě. Tvoje nohy jsou ponořeny do bahna, oni se stáhli zpět.
23Všechny tvé ženy a tvé syny vyvedou ke Chaldejcům, a ty jim neunikneš, ale budeš chycen babylonským králem a toto město bude spáleno ohněm.
24Sidkijáš Jeremjášovi řekl: Ať se o těchto slovech nikdo nedozví, abys nezemřel.
25Když se knížata doslechnou, že jsem s tebou mluvil, přijdou k tobě a řeknou ti: Oznam nám, co jsi povídal králi? Nic před námi nezatajuj, ať tě nedáme usmrtit. A co povídal král tobě?
26– pak jim řekni: Předložil jsem před krále svoji úpěnlivou prosbu, aby mě neposílal zpět do Jónatanova domu, abych tam nezemřel.
27Všechna knížata přišla k Jeremjášovi a vyptávala se ho. On jim oznámil všechna ta slova, která mu přikázal král. Umlkla tedy před ním, protože se o té věci nikdo nedoslechl.
28Jeremjáš pobýval na nádvoří stráží až do dne, kdy byl Jeruzalém dobyt. Stalo se, když byl Jeruzalém dobýván,