1Hospodin mi ukázal, hle, dva koše fíků postavené před Hospodinovým chrámem. (To se stalo potom, co babylonský král Nebúkadnesar odvedl do zajetí judského krále Jekonjáše, syna Jójakímova, a judská knížata, řemeslníky a kováře z Jeruzaléma a přivedl je do Babylona.)
2Jeden koš velmi dobrých fíků, jako jsou rané fíky, a jeden koš velice špatných fíků, tak špatných, že se nejedí.
3Hospodin mi řekl: Co vidíš, Jeremjáši? Řekl jsem: Fíky. Ty dobré fíky jsou velmi dobré a ty špatné jsou velice špatné, tak špatné, že se nedají jíst.
4Stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
5Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Jako na tyto dobré fíky, tak budu k dobru hledět na judské vyhnance, které jsem poslal pryč z tohoto místa do chaldejské země.
6Obrátím na ně svůj zrak k dobru a přivedu je zpět do této země. Vystavím je a nezbořím, zasadím je a nevyrvu.
7Dám jim srdce, aby mě poznali, že já jsem Hospodin. Budou mým lidem a já budu jejich Bohem, protože se ke mně navrátí celým svým srdcem.
8Jako se nakládá se špatnými fíky, které jsou tak špatné, že se nedají jíst – toto praví Hospodin – tak naložím s judským králem Sidkijášem, s jeho knížaty a s ostatkem Jeruzaléma, který zůstal v této zemi, i s těmi, kdo bydlí v egyptské zemi.
9Učiním je úděsem, zlem pro všechna království země, potupou a pořekadlem, posměškem a kletbou na všech místech, kam je zaženu.
10Pošlu na ně meč, hlad a mor, dokud nebudou zcela vyhlazeni ze země, kterou jsem dal jim a jejich otcům.