Isaiah 43
1 Ale nyní toto praví Hospodin, jenž tě stvořil, Jákobe, a který tě zformoval, Izraeli: Neboj se, neboť jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj.
2 Když půjdeš přes vody, budu s tebou, a přes řeky, nezalijí tě. Když půjdeš ohněm, nespálíš se a plamen tě neožehne.
3 Protože já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj zachránce. Dal jsem jako výkupné za tebe Egypt. Kúš a Sebu jsem dal místo tebe.
4 Protože jsi byl vzácný v mých očích a vážený, a já jsem tě miloval, dal jsem lidi za tebe a národy za tvůj život.
5 Neboj se, protože já jsem s tebou. Přivedu tvé potomstvo od východu, shromáždím tě od západu.
6 Severu řeknu: Vydej! A jihu: Nezadržuj! Přiveď mé syny z daleka a mé dcery od končin země,
7 každého, kdo je nazýván mým jménem, jehož jsem stvořil ke své slávě, jehož jsem utvořil i učinil.
8 Vyveď lid slepý, ačkoliv má oči, a hluchý, ačkoliv má uši.
9 Ať se spolu shromáždí všechny národy, ať se shromáždí lidé! Kdo z nich to oznámí a zvěstuje nám ty dřívější věci? Ať vydají svá svědectví a ospravedlní se! Lidé to uslyší a řeknou: To je pravda.
10 Vy jste mými svědky, je Hospodinův výrok, jste mým otrokem, kterého jsem vyvolil, abyste mne poznali a uvěřili mi a porozuměli, že to jsem já. Přede mnou nebyl vytvořen žádný Bůh ani po mně žádný nebude.
11 Já, já jsem Hospodin a kromě mne žádný zachránce není.
12 Já jsem oznamoval, zachraňoval a zvěstoval, a nebyl jiný bůh mezi vámi. Vy jste mí svědkové, je Hospodinův výrok, a já jsem Bůh.
13 I od onoho dne já jsem a není, kdo by vyrval z mé ruky. Budu jednat, a kdo ji odvrátí?
14 Toto praví Hospodin, váš vykupitel, Svatý Izraele: Kvůli vám jsem poslal do Babylona a zahnal jsem je všechny na útěk – i Chaldejce na jejich lodích plných výskání.
15 Já jsem Hospodin, váš Svatý, stvořitel Izraele, váš král.
16 Toto praví Hospodin, který činí cestu skrze moře a stezku skrze dravé vody,
17 který vyvádí vozbu i koně, vojsko i vojenskou moc. Najednou ulehnou a už nevstanou, dohořeli, zhasli jako knot:
18 Nepřipomínejte si dřívější věci a dávnými věcmi se nezabývejte.
19 Hle, činím novou věc a už vzchází, což to nevíte? Ano, učiním v pustině cestu, v pusté krajině řeky.
20 Bude mne ctít polní zvěř, šakali a pštrosi, neboť dám vodu v pustině a řeky v pusté krajině, abych dal pít svému lidu, svému vyvolenému.
21 Ten lid jsem utvořil pro sebe: budou vypravovat moji chválu.
22 Ale ty, Jákobe, jsi mne nevzýval, neboť jsi mnou unavený, Izraeli.
23 Nepřivedl jsi mi ovci ke svým zápalným obětem, ani jsi mne nepoctil svými oběťmi. Nenutil jsem tě sloužit mi přídavnou obětí, ani jsem tě neunavoval kadidlem.
24 Nekoupil jsi mi za stříbro vonné koření, ani tukem svých obětí jsi mne neosvěžil. Avšak svými hříchy jsi mne nutil ti sloužit, unavoval jsi mne svými proviněními.
25 Já, já jsem ten, kdo mažu kvůli sobě tvá přestoupení a tvé hříchy připomínat nebudu.
26 Připomeň mi to a suďme se spolu: Ty vypočítej, proč bys měl být ospravedlněn.
27 Tvůj praotec zhřešil a tvoji prostředníci se proti mně vzbouřili.
28 Proto jsem znesvětil knížata svatyně, vydal jsem Jákoba do klatby a Izraele ke zhanobení.