1Potom se Jákob zvedl a šel do země synů východu.
2Tu se podíval a uviděl studnu v poli a při ní tam odpočívala tři stáda ovcí. Z té studny se totiž napájela stáda a na otvoru studny ležel velký kámen.
3Když se tam všechna stáda shromáždila, odvalovali kámen z otvoru studny a dávali ovcím pít. Pak vraceli kámen na otvor studny, zpět na jeho místo.
4Jákob se jich zeptal: Odkud jste, bratři? Odpověděli: Jsme z Cháranu.
5Zeptal se jich: Znáte Lábana, syna Náchorova? Řekli: Známe.
6Dále se jich zeptal: Jak se mu daří? Odpověděli: Dobře. Hle, jeho dcera Ráchel přichází se stádem.
7Tu řekl: Hle, ještě je jasný den, ještě není čas shromažďovat dobytek. Napojte ovce a jděte je pást.
8Odpověděli: Nemůžeme, dokud nebudou shromážděna všechna stáda a nebude odvalen kámen z otvoru studny. Pak napojíme ovce.
9Ještě s nimi mluvil, když přišla Ráchel s ovcemi svého otce; byla totiž pastýřkou.
10Jakmile Jákob uviděl Ráchel, dceru Lábana, bratra své matky, a ovce Lábana, bratra své matky, přistoupil, odvalil kámen z otvoru studny a napojil ovce Lábana, bratra své matky.
11Nato Jákob Ráchel políbil, pozvedl hlas a rozplakal se.
12Pak Jákob Ráchel oznámil, že je příbuzný jejího otce, že je synem Rebeky. Ona běžela a oznámila to svému otci.
13Jakmile Lában uslyšel zprávu o Jákobovi, synu své sestry, vyběhl mu vstříc, objal ho a políbil a uvedl ho do svého domu. On pak to všechno vypravoval Lábanovi.
14Lában mu pak řekl: Ty jsi vskutku má kost a moje tělo. I pobyl u něho po dobu jednoho měsíce.
15Pak Lában Jákobovi řekl: Budeš mi snad sloužit zadarmo, protože jsi můj příbuzný? Oznam mi, jaká bude tvá odměna.
16Lában měl dvě dcery. Starší se jmenovala Lea a mladší se jmenovala Ráchel.
17Lea měla vlídné oči, ale Ráchel byla krásné postavy a krásného vzhledu.
18Jákob miloval Ráchel, proto řekl: Sedm let ti budu sloužit za tvou mladší dceru Ráchel.
19Lában odpověděl: Lépe, když ji dám tobě, než kdybych ji dal někomu jinému. Zůstaň u mne.
20Jákob tedy sloužil za Ráchel sedm let, ale připadalo mu to jako několik dnů, protože ji miloval.
21Potom Jákob řekl Lábanovi: Dej mi mou ženu – protože dny mé služby se už naplnily – abych k ní vešel.
22Lában shromáždil všechny místní lidi a uspořádal hostinu.
23Večer pak vzal svou dceru Leu a uvedl ji k Jákobovi. A on k ní vešel.
24Lában jí dal svou služku Zilpu, aby byla služkou jeho dcery Ley.
25Nastalo ráno a Jákob uviděl, že je to Lea. Řekl Lábanovi: Cos mi to provedl? Což jsem u tebe nesloužil za Ráchel? Proč jsi mě podvedl?
26Lában odpověděl: U nás se to nedělá, aby se mladší provdala před prvorozenou.
27Vyplň této mé dceři svatební týden, ať ti dáme také tu druhou za službu, kterou budeš u mne sloužit ještě dalších sedm let.
28Jákob to tak udělal a vyplnil jí svatební týden. Pak mu Lában dal za ženu svou dceru Ráchel.
29A své dceři Ráchel za služku dal Lában svou služku Bilhu.
30Jákob vešel také k Ráchel, avšak Ráchel miloval víc než Leu. A sloužil u něho ještě dalších sedm let.
31Když Hospodin viděl, že Lea není milována, otevřel její lůno, kdežto Ráchel zůstala neplodná.
32Lea otěhotněla, porodila syna a dala mu jméno Rúben, neboť si řekla: Hospodin viděl mé soužení; a: Teď si mě můj muž zamiluje.
33Otěhotněla znovu, porodila syna a řekla: Hospodin slyšel, že nejsem milovaná, a dal mi ještě tohoto, a dala mu jméno Šimeón.
34Otěhotněla znovu, porodila syna a řekla: Tentokrát už se ke mně můj muž připojí, protože jsem mu porodila tři syny. Proto se jmenuje Lévi.
35A otěhotněla znovu, porodila syna a řekla: Tentokrát budu vzdávat chválu Hospodinu. Proto mu dala jméno Juda. Potom přestala rodit.