1I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
2Lidský synu, nastav svou tvář proti Gógovi v zemi Magógu, přednímu knížeti Mešeku a Túbalu, a prorokuj proti němu.
3Řekneš: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, jsem proti tobě, Gógu, přední kníže Mešeku a Túbalu.
4Obrátím tě zpět, vložím do tvých čelistí kruhy a vyvedu tě i celé tvé vojsko, koně a jezdce, všechny dokonale oblečené, početné shromáždění, s velkými i malými štíty, všechny, kteří nosí meče,
5Peršany, s nimi Kúšijce a Pútejce, všechny se štíty a přilbami,
6Gomera a všechny jeho šiky, Bét-togarmu z odlehlých končin severu a všechny jeho šiky, mnohé národy s tebou.
7Pevně stůj a připrav se, ty a všechna tvá shromáždění, která jsou shromážděna kolem tebe. Budeš pro ně stráží.
8Po mnohých dnech budeš navštíven, v posledních letech přijdeš do země zotavené od meče, shromážděné z mnohých národů, na izraelské hory, které byly stále pustinou. Ona je vyvedená z národů a všichni budou pobývat v bezpečí.
9Tu vystoupíš, přijdeš jako bouře, budeš jako oblak, abys zakryl zemi, ty i všechny tvé šiky a mnohé národy s tebou.
10Toto praví Panovník Hospodin: I stane se v onen den, že něco vstoupí do tvého srdce a ty ukuješ zlý plán.
11Tu řekneš: Vytáhnu na neopevněnou zemi, přijdu k těm poklidným, kteří bydlí v bezpečí, ke všem obyvatelům, kteří nemají hradbu ani závoru ani vrata,
12abych ukořistil kořist a uloupil lup. Abys obrátil svou ruku na obydlené trosky a k lidu shromážděnému z národů, který se zabývá dobytkem a zbožím, k těm, kteří bydlí ve středu země.
13Šeba a Dedán, obchodníci z Taršíše a všechny jeho vesnice ti řeknou: Přicházíš snad, abys ukořistil kořist? Svolal jsi snad své shromáždění, abys uloupil lup? Abys odnesl stříbro a zlato, abys vzal dobytek a zboží, abys ukořistil velkou kořist?
14Proto prorokuj, lidský synu, a řekni Gógovi: Toto praví Panovník Hospodin: Což se to v onen den, až bude můj lid Izrael bydlet v bezpečí, nedozvíš?
15Vyjdeš ze svého místa z odlehlých končin severu, ty a s tebou mnohé národy, všichni jezdci na koních, velké shromáždění a početné vojsko.
16Vytáhneš na můj lid Izrael jako oblak pokrývající zemi. V posledních dnech se stane, že tě přivedu na svou zemi, aby mě poznaly národy, až budu skrze tebe posvěcen před jejich očima, Gógu.
17Toto praví Panovník Hospodin: Ty jsi ten, o němž jsem promluvil v dávných dnech prostřednictvím svých otroků, izraelských proroků, kteří v oněch dnech léta prorokovali, že tě na ně přivedu.
18I stane se v onen den, v den příchodu Góga na izraelskou půdu, je výrok Panovníka Hospodina, že má zloba vzplane na mé tváři.
19Ve své žárlivosti, v ohni své zuřivosti jsem promluvil. Jistě v onen den nastane na izraelské půdě velké zemětřesení.
20Tehdy se přede mnou budou třást mořské ryby a nebeské ptactvo, polní zvěř a každý plaz, plazící se po zemi, i každý člověk, který přebývá na povrchu země. Hory se zbortí, skalní převisy spadnou a každá hradba padne k zemi.
21Povolám proti němu ke všem svým horám meč, je výrok Panovníka Hospodina. Meč jednoho bude proti druhému.
22Vykonám nad ním soud skrze mor a krveprolití. Přívalový déšť a krupobití kamenů, oheň a síru sešlu na něho a na jeho šiky i na mnohé národy, které jsou s ním.
23Vyvýším se, posvětím se a dám se poznat před očima mnohých národů. I poznají, že já jsem Hospodin.