1I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
2Lidský synu, nastav svou tvář proti pohoří Seíru a prorokuj proti němu.
3Řekneš mu: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, jsem proti tobě, pohoří Seíre, vztáhnu proti tobě ruku a proměním tě ve spoušť a zpustošenou krajinu.
4Tvá města proměním v trosky a ty se staneš spouští – i poznáš, že já jsem Hospodin –
5jelikož v sobě máš odvěké nepřátelství a uvrhl jsi syny Izraele pod moc meče v době pohromy, v době dovršení zvrácenosti.
6Proto – jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina – tě vydám krveprolití a krveprolití tě bude pronásledovat. Jestliže jsi neměl krveprolití v nenávisti, krveprolití tě bude pronásledovat.
7Proměním pohoří Seír v hlušinu a spoušť a vyhladím z něj toho, kdo prochází a vrací se zpět.
8Jeho hory naplním jeho pobitými; tvá návrší, tvá údolí a všechna tvá řečiště – v nich padnou pobití mečem.
9Proměním tě ve věčnou spoušť a tvá města už nebudou obývána. I poznáte, že já jsem Hospodin.
10Jelikož říkáš: Ty dva národy a ty dvě země budou mé a obsadíme je, ačkoliv tam přebýval Hospodin.
11Proto, jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, budu jednat podle tvého hněvu a podle tvé žárlivosti tak, jak jsi jednal ze své nenávisti proti nim. Dám se mezi nimi poznat podle toho, jak tě budu soudit.
12I poznáš, že já Hospodin jsem slyšel všechna tvá znevažování, která jsi pronesl proti izraelským horám slovy: Byly zpustošeny, byly nám dány za pokrm.
13Vyvyšovali jste se nade mnou svými ústy a množili jste svá slova proti mně. Já jsem to slyšel.
14Toto praví Panovník Hospodin: Zatímco se celá země raduje, udělám z tebe spoušť.
15Podle tvé radosti nad tím, že dědictví domu izraelského bylo zpustošeno, tak naložím s tebou. Pohoří Seír i celý Edóm, to všechno bude spouští. I poznají, že já jsem Hospodin.