1I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
2Lidský synu, prorokuj a řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Naříkejte: Ach, ten den,
3neboť blízko je den, blízko je den Hospodinův, den mračna, nastane čas národů.
4Na Egypt přijde meč a v Kúši bude úzkost, až v Egyptě padnou pobití, poberou jeho bohatství a jeho základy budou zbořeny.
5Kúš, Pút a Lúd, všechen míšený lid, Kúb i synové země smlouvy s nimi padnou mečem.
6Toto praví Hospodin: Padnou ti, kdo podpírají Egypt, a klesne jeho mocná pýcha. Od Migdólu po Sevénu v něm padnou mečem, je výrok Panovníka Hospodina.
7Budou zpustošeni mezi zpustošenými zeměmi a jeho města budou mezi městy v troskách.
8I poznají, že já jsem Hospodin, až založím v Egyptě oheň a všichni jeho pomocníci budou rozdrceni.
9V onen den ode mne vyplují poslové na lodích, aby vyděsili bezstarostný Kúš, a v den Egypta bude mezi nimi úzkost; neboť hle, již přichází.
10Toto praví Panovník Hospodin: Odklidím egyptský dav rukou babylonského krále Nebúkadnesara.
11On a s ním jeho lid, násilnické národy, přivedené, aby ničily zemi, vytasí své meče na Egypt a naplní zemi pobitými.
12Proměním řeky v suchou zemi a vydám tu zemi do ruky zlých lidí, zpustoším zemi i všechno, co ji naplňuje, rukou cizinců. Já Hospodin jsem promluvil.
13Toto praví Panovník Hospodin: Odstraním bůžky a odklidím nicotnosti z Memfidy, z egyptské země již nevzejde kníže. Do egyptské země uvedu bázeň.
14Zpustoším Patrós, v Sóanu založím oheň a nad Thébami vykonám soudy.
15Vyliji svou zlobu na Sín, záštitu Egypta, a vyhladím dav z Théb.
16Založím oheň v Egyptě, Sín se bude svíjet hroznou bolestí, Théby budou rozpolceny a Memfidu napadnou protivníci za bílého dne.
17Mládenci Ávenu a Pí-besetu padnou mečem a ta města půjdou do zajetí.
18V Tachpanchésu se zatmí ten den, až tam zlomím egyptské jho. I bude z něj odklizena jeho mocná pýcha. Jej samého přikryje oblak a jeho dcery půjdou do zajetí.
19Vykonám nad Egyptem soudy. I poznají, že já jsem Hospodin.
20I stalo se v jedenáctém roce v prvním měsíci, sedmého dne toho měsíce; stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
21Lidský synu, zlomil jsem paži faraona, egyptského krále, a hle, nebyla obvázána, tak že by podali léky, že by přiložili dlahu, že by ji ovázali, až by zesílila, až by uchopila meč.
22Proto praví Panovník Hospodin toto: Hle, jsem proti faraonovi, egyptskému králi, a zlomím mu paže, tu silnou i tu zlomenou, a nechám vypadnout meč z jeho ruky.
23Egypťany pak rozptýlím mezi národy a rozmetám je po zemích.
24Posilním paže babylonského krále a vložím mu do ruky svůj meč, zlomím paže faraona a bude před ním sténat, jako sténá pobitý.
25Posilním paže babylonského krále, ale paže faraonovy klesnou. I poznají, že já jsem Hospodin, až vložím svůj meč do ruky babylonského krále a on jej vztáhne proti egyptské zemi.
26Tu rozptýlím Egypťany mezi národy a rozmetám je po zemích. I poznají, že já jsem Hospodin.