1I stalo se v jedenáctém roce prvního dne v měsíci; stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
2Lidský synu, kvůli tomu, že Týr řekl o Jeruzalému: Výborně!, vrata k národům byla rozdrcena, byl předán mně, naplním se, když je v troskách,
3proto praví Panovník Hospodin toto: Hle, jsem proti tobě, Týre, a přivedu na tebe mnohé národy, jako moře přivádí své vlny.
4Tehdy zničí hradby Týru a zboří jeho věže. Pak z něj vymetu prach a proměním jej v holou skálu.
5Stane se místem k rozprostírání sítí uprostřed moře, protože já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina. Bude za lup národům.
6A jeho vesnice, které jsou v krajině, budou vybíjeny mečem. I poznají, že já jsem Hospodin.
7Neboť toto praví Panovník Hospodin: Hle, přivádím na Týr od severu babylonského krále Nebúkadnesara, krále králů, s koňmi, s vozbou a s jezdci, shromáždění a početný lid.
8Tvé vesnice v krajině vybije mečem, položí proti tobě obléhací val, navrší proti tobě násep a postaví proti tobě obléhací věž.
9Potom dá svým obléhacím strojem úder do tvých hradeb a tvé věže strhne svými zbraněmi.
10Od spousty jeho koní tě přikryje prach, od vřavy jezdců, povozů a vozby se budou třást tvé hradby, až bude on vcházet do tvých bran jako do průchodů dobytého města.
11Kopyty svých koní pošlape všechny tvé ulice, tvůj lid vybije mečem a posvátné sloupy tvé moci klesnou na zem.
12Vyplení tvůj majetek a uloupí tvé zboží, zboří tvé hradby a tvé výborné domy strhnou, tvé kameny a tvé stromy i tvou hlínu svrhnou doprostřed vod.
13Tak způsobím, že zmizí halas tvých písní a zvuk tvých lyr již nebude slyšet.
14Proměním tě v holou skálu, staneš se místem k rozprostírání sítí, nebudeš znovu vybudován, protože já Hospodin jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina.
15Toto praví Panovník Hospodin o Týru: Nebudou se snad třást ostrovy zvukem tvého pádu, až budou sténat pobití, až bude ve tvém středu pácháno vraždění?
16Tu sestoupí ze svých trůnů všechna knížata západu, sundají své pláště a svléknou svá pestře utkaná roucha, oblečou se do hrůz, posadí se na zem, budou se neustále třást a zhrozí se nad tebou.
17I pozvednou nad tebou žalozpěv a řeknou ti: Jak to, že jsi zmizel, ty obydlený od moří, vychvalované město, které bylo silné na moři, ono i jeho obyvatelé, kteří uváděli svůj děs na všechny jeho obyvatele?
18Teď se ostrovy třesou dnem tvého pádu a ostrovy, které jsou v moři, se děsí nad tvým odchodem.
19Neboť toto praví Panovník Hospodin: Až tě učiním městem v troskách jako města, která nebyla obydlena, až na tebe vyvedu hlubinu a přikryjí tě mnohé vody,
20svrhnu tě spolu s těmi, kdo sestupují do jámy, k dávnému lidu a usídlím tě v útrobách země jako odvěké trosky s těmi, kdo sestupují do jámy, abys nebyl obydlený. I prokáži slávu v zemi živých.
21Dám tě za výstrahu a nebude tě více, budou tě hledat, ale už tě nikdy nenajdou, je výrok Panovníka Hospodina.