1Kdo si počíná jako moudrý a kdo zná výklad slova? Lidská moudrost rozjasní jeho tvář a tvrdost jeho tváře bude proměněna.
2Já pravím: Králův příkaz zachovávej, ale z důvodu přísahy při Bohu
3se neunáhli. Až budeš od něj odcházet, nezůstávej ve zlém záměru, protože on učiní všechno, co chce;
4na to má královské slovo pravomoc. Kdo mu může říct: Co to děláš?
5Kdo zachovává příkaz, nepozná nic zlého. Moudré srdce rozezná čas i správný způsob.
6Neboť každý záměr má svůj čas i správný způsob, přestože na něm lpí velké lidské zlo.
7Nikdo totiž neví, co se stane. Vždyť kdo mu oznámí to, co se stane?
8Není člověka panujícího nad větrem tak, že by zadržel vítr, nikdo nemá pravomoc nade dnem smrti, nemůže se vyhnout boji. A ničemnost nepomůže těm, kdo ji páchají.
9Tohle všechno jsem viděl, když jsem obrátil svou pozornost k veškerému dílu, které se konalo pod sluncem: Čas, kdy člověk panoval nad člověkem k jeho škodě.
10Přitom jsem viděl pohřbené ničemy, že přicházeli; odejdou ze svatého místa a budou zapomenuti ve městě, kde správně jednali. Také toto je marnost.
11Když není rozsudek nad zlým činem vykonán rychle, srdce lidských synů se díky tomu nadme, takže páchají zlo.
12I když hříšník páchá zlo stokrát a prodlužuje se mu život, ano, já přece vím, že nastane blaho pro ty, kdo se bojí Boha, kteří mají před ním bázeň.
13Avšak pro ničemu blaho nebude, ani se neprodlouží jeho dny jako stín, když nemá před Bohem bázeň.
14Je však marnost, která se na zemi děje: že jsou spravedliví, na které to doléhá podle jednání ničemů, a jsou ničemové, na které to doléhá podle jednání spravedlivých. Prohlásil jsem, že také toto je marnost.
15A tak jsem oslavoval radost, neboť pro člověka není nic lepšího pod sluncem, než jen aby jedl, aby pil a aby se radoval. To ho bude provázet při jeho námaze ve dnech jeho života, které mu dal Bůh pod sluncem.
16Jakmile jsem svou pozornost obrátil, abych poznal moudrost a abych viděl plahočení, které se na zemi konalo až tak, že ve dne ani v noci nikdo nedopřeje spánek svým očím,
17viděl jsem veškeré Boží dílo, že člověk nedokáže postihnout dílo, které se koná pod sluncem; když člověk usiluje posoudit to, nepostihne to. Ani když moudrý řekne, že to zná, nedokáže to postihnout.