1Pošli svůj chléb po vodní hladině, neboť po mnohých dnech jej nalezneš.
2Dej podíl sedmi nebo i osmi, protože nevíš, co zlého se stane na zemi.
3Jestliže se mračna naplní deštěm, vyprázdní se na zemi, jestliže padne strom k jihu nebo k severu, kam ten strom padne, tam zůstane.
4Kdo hlídá vítr, nezaseje, a kdo se dívá do mračen, nebude sklízet.
5Tak jako nevíš, jaká je cesta větru nebo jak se tvoří kosti v obtěžkaném lůně, stejně tak nepoznáš dílo Boha, který to všechno působí.
6Zrána zasévej své semeno a k večeru nedávej svým rukám odpočinout. Vždyť nevíš, co z toho bude prospěšné, zda to či ono, anebo jestli to obojí bude stejně dobré.
7Sladké je světlo; pro oči je dobré vidět slunce.
8Vždyť bude-li člověk žít mnoho let, ať se z nich všech raduje, ale ať pamatuje na dny temnoty, protože jich bude mnoho; všechno, co přišlo, je marnost.
9Raduj se, mládenče, ve svém dětství a ať tě tvé srdce oblažuje ve dnech tvého jinošství, choď cestami svého srdce a za tím co vidí tvé oči. Ale věz, že za všechny tyto věci tě Bůh přivede k soudu.
10Odstraň ze svého srdce vztek a ze svého těla odveď, co je zlé, neboť dětství a úsvit je marnost.