1Po těchto událostech odešel Pavel z Athén a přišel do Korintu.
2Tam nalezl nějakého Žida jménem Akvila, který pocházel z Pontu, a jeho ženu Priscillu. Ten nedávno přišel z Itálie, protože Klaudius nařídil, aby všichni Židé odešli z Říma. Pavel k nim přišel,
3a protože měl stejné řemeslo, zůstával u nich a pracoval; byli totiž výrobci stanů.
4Každou sobotu rozmlouval v synagoze a přesvědčoval Židy i Řeky.
5A když Silas a Timoteus sestoupili z Makedonie, věnoval se Pavel zcela hlásání slova a dosvědčoval Židům, že Ježíš je Mesiáš.
6Když se vzpírali a rouhali, vytřásl svůj šat a řekl jim: „Vaše krev na vaši hlavu. Já jsem od ní čistý. Od nynějška půjdu k pohanům.“
7Přešel odtamtud a vstoupil do domu jednoho muže jménem Titus Justus, který ctil Boha; jeho dům sousedil se synagogou.
8Představený synagogy Krispus s celým svým domem uvěřil Pánu; také mnozí Korinťané, kteří poslouchali, přistupovali k víře a dávali se křtít.
9V noci řekl Pán skrze vidění Pavlovi: „Neboj se, ale mluv a nemlč,
10protože já jsem s tebou, a nikdo se tě nedotkne, aby ti ublížil. Neboť mám mnoho lidu v tomto městě.“
11Usadil se tam na rok a šest měsíců a vyučoval mezi nimi slovo Boží.
12Když byl Gallio místodržitelem v Achaji, Židé svorně povstali proti Pavlovi, přivedli jej na soud
13a říkali: „Tento člověk přemlouvá lidi, aby ctili Boha v rozporu se Zákonem.“
14Zatímco se Pavel chystal promluvit, řekl Gallio Židům: „Kdyby to byla nějaká křivda nebo zločin, Židé, náležitě bych se vámi zabýval.
15Když však to jsou spory týkající se učení a jmen a vašeho Zákona, vyřiďte si to sami mezi sebou. V tom já soudcem být nechci.“
16A od soudu je odehnal.
17Tu se všichni Řekové chopili představeného synagogy Sosthena a bili ho před soudem, ale Gallio si toho vůbec nevšímal.
18Když tam Pavel pobyl ještě nějaký čas, rozloučil se s bratřími a vyplul do Sýrie a s ním i Priscilla a Akvila. V Kenchrejích si dal ostříhat hlavu, neboť učinil slib.
19Přišli do Efesu a tam je zanechal; sám pak vešel do synagogy a rozmlouval se Židy.
20Ačkoli ho žádali, aby zůstal delší dobu, nesvolil k tomu,
21ale rozloučil se a řekl: „Zcela jistě musím nastávající svátek strávit v Jeruzalémě. Znovu se k vám vrátím, bude-li Bůh chtít.“ Pak odplul z Efesu.
22A přišel do Cesareje, odtud vystoupil do Jeruzaléma, pozdravil církev a sestoupil dolů do Antiochie.
23Když tam nějaký čas pobyl, odešel odtamtud. Postupně procházel galatskou krajinou a Frygií a posiloval všechny učedníky.
24Do Efesu přišel Žid jménem Apollos, původem z Alexandrie, muž výmluvný, zběhlý v Písmech.
25Ten byl vyučen Pánově cestě, mluvil s vroucím duchem a učil přesně o Ježíšovi, ale znal jenom křest Janův.
26Začal směle mluvit v synagoze. Uslyšeli jej Priscilla a Akvila, vzali ho k sobě a ještě přesněji mu vyložili Boží cestu.
27A když chtěl projít do Achaje, bratři ho v tom povzbudili a napsali učedníkům, aby ho přijali. Když tam přišel, velmi prospěl těm, kteří uvěřili skrze milost Boží,
28neboť rázně na veřejnosti vyvracel argumenty Židů a ukazoval z Písma, že Ježíš je Mesiáš.