1I stalo se, když měl Hospodin vzít Elijáše ve vichřici do nebes, že šel Elijáš s Elíšou z Gilgálu.
2Elijáš řekl Elíšovi: Zůstaň tady, protože Hospodin mě poslal do Bét-elu. Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě. Tak sestoupili do Bét-elu.
3Proročtí žáci, kteří byli v Bét-elu, vyšli k Elíšovi a zeptali se ho: Víš, že dnes Hospodin vezme tvého pána od tebe? Odpověděl: Také to vím, mlčte!
4Elijáš mu řekl: Elíšo, zůstaň tady, protože Hospodin mě poslal do Jericha. Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě. Tak šli do Jericha.
5Proročtí žáci, kteří byli v Jerichu, přistoupili k Elíšovi a zeptali se ho: Víš, že dnes Hospodin vezme tvého pána od tebe? Odpověděl: Také to vím, mlčte!
6Elijáš mu řekl: Zůstaň tady, protože Hospodin mě poslal k Jordánu. Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě. Tak šli spolu.
7Padesát mužů z prorockých žáků šlo a postavilo se naproti zpovzdálí a oni dva stáli u Jordánu.
8Elijáš vzal svůj plášť, stočil ho, udeřil do vody a ta se rozdělila sem i tam. Pak přešli oba po suché zemi.
9I stalo se, jak přecházeli, že Elijáš řekl Elíšovi: Žádej, co mám pro tebe udělat, dříve nežli budu od tebe vzat. Elíša řekl: Ať jsou na mně dva díly tvého ducha.
10Elijáš řekl: Požádal jsi o těžkou věc. Jestliže mě uvidíš, až budu od tebe brán, stane se ti tak. Jestliže neuvidíš, nestane.
11Šli stále spolu a hovořili, a tu se objevil ohnivý vůz a ohniví koně, oddělili je od sebe a Elijáš vystoupil ve vichřici do nebes.
12Elíša to viděl a zvolal: Můj otče, můj otče! Vozbo Izraele a jeho jezdci! A pak ho již neviděl. Uchopil své roucho a roztrhl je na dva kusy.
13Potom zvedl Elijášův plášť, který z něj spadl, vracel se a zastavil se na břehu Jordánu.
14Vzal Elijášův plášť, který z něho spadl, udeřil do vody a řekl: Kde je Hospodin, Bůh Elijášův, ano, on? Když udeřil do vody, rozdělila se sem a tam a Elíša přešel.
15Viděli ho proročtí žáci, kteří byli naproti v Jerichu, a řekli: Elijášův duch spočinul na Elíšovi. Šli mu naproti a poklonili se před ním k zemi.
16Řekli mu: Hle, s tvými otroky je padesát mužů bojovníků, ať jdou a hledají tvého pána, zdali jej Hospodinův Duch neodnesl a nehodil na nějakou horu či do nějakého údolí. Řekl: Neposílejte.
17Nutili ho až hanba, takže nakonec řekl: Pošlete je. Poslali tedy padesát mužů a ti hledali tři dny, ale nenašli ho.
18Vrátili se k němu, když byl ještě v Jerichu. Řekl jim: Což jsem vám neřekl: Nechoďte?
19Mužové města řekli Elíšovi: Hle, město je dobré místo k bydlení, jak můj pán vidí, ale voda je špatná a země připravuje o děti.
20Řekl: Podejte mi novou mísu a dejte tam sůl. Podali mu to.
21Odešel ke zdroji vody, hodil tam sůl a řekl: Toto praví Hospodin: Uzdravuji tuto vodu. Ať již odtud nevzejde smrt ani potrat.
22A až do tohoto dne je voda uzdravena, podle Elíšova slova, které promluvil.
23Odtud šel do Bét-elu. Jak šel cestou, vyšli z města malí chlapci a posmívali se mu. Volali na něho: Pojď, plešatče, pojď, plešatče!
24Ohlédl se za nimi, uviděl je a proklel je v Hospodinově jménu. Tu vyšly z lesa dvě medvědice a čtyřicet dva dětí z nich rozsápaly.
25Odtamtud šel na horu Karmel a odtud se vrátil do Samaří.