1Když Atalja, matka Achazjášova, viděla, že její syn zemřel, povstala a zahubila všechno královské potomstvo.
2Ale Jóšeba, dcera krále Jórama, sestra Achazjášova, vzala Jóaše, syna Achazjášova, ukradla ho zprostřed královských synů, kteří byli usmrcováni, a dala jej i jeho kojnou do ložnice. Skryli ho před Ataljou, takže nebyl usmrcen.
3Byl s ní v Hospodinově domě ukryt po šest let, zatímco Atalja kralovala nad zemí.
4V sedmém roce Jójada poslal posly, nechal přivést velitele nad sty, Karijce a běžce a zavedl je k sobě do Hospodinova domu. Uzavřel s nimi smlouvu a zapřisáhl je v Hospodinově domě. Pak jim ukázal královského syna.
5Přikázal jim: Uděláte toto: Třetina z vás, kteří přicházíte v sobotu, budete na stráži královského paláce,
6třetina v bráně Súr a třetina v bráně za běžci – budete střídavě konat stráž domu.
7Dvě družiny z vás, všichni, kteří odcházíte v sobotu, budou konat stráž v Hospodinově domě pro krále.
8Obklopíte krále, každý se zbraní v ruce, a ten, kdo by prolomil řady, bude usmrcen. Buďte s králem při jeho vycházení i vcházení.
9Velitelé nad sty učinili všechno tak, jak přikázal kněz Jójada: Každý si vzal své muže – ty, kteří přicházejí v sobotu do služby, s těmi, kteří odcházejí v sobotu ze služby – a šli ke knězi Jójadovi.
10Kněz dal velitelům nad sty kopí a štíty krále Davida, které byly v Hospodinově domě.
11Běžci stáli okolo krále každý se zbraní v ruce od pravé strany domu až k levé straně domu, u oltáře i u domu.
12Jójada vyvedl králova syna, vložil na něj korunu a předal mu svědectví; ustanovili ho králem a pomazali ho, tleskali rukama a volali: Ať žije král!
13Když Atalja uslyšela halas běžců a lidu, přišla k lidu do Hospodinova domu.
14Rozhlédla se a uviděla krále stojícího u sloupu, jak bylo zvykem, a velitele a trubače u krále i všechen lid země, jak se raduje a troubí na trubky. Atalja roztrhla své roucho a volala: Spiknutí, spiknutí!
15Kněz Jójada dal příkaz velitelům nad sty ustanoveným nad vojskem a řekl jim: Vyveďte ji z domu mezi řadami a toho, kdo půjde za ní, usmrťte mečem; kněz totiž řekl: Ať není usmrcena v Hospodinově domě.
16Vztáhli na ni ruce a šla cestou, kudy vcházejí koně do královského paláce, a tam byla usmrcena.
17Jójada pak uzavřel smlouvu mezi Hospodinem a králem a lidem, že budou Hospodinovým lidem, a také mezi králem a lidem.
18Všechen lid země vešel do Baalova domu a strhli ho; jeho oltáře a jeho obrazy zcela roztřískali a Baalova kněze Matána před oltáři zabili. Kněz Jójada ustanovil nad Hospodinovým domem dozorce.
19Vzal velitele nad sty, Karijce, běžce a všechen lid země a odvedli krále z Hospodinova domu a šli bránou běžců do královského paláce. I usedl na královský trůn.
20Všechen lid země se radoval a město mělo klid. Atalju usmrtili mečem v královském domě.