1David odtamtud vytáhl a pobýval v pevnostech Én-gedí.
2Stalo se, že když se Saul vrátil z pronásledování Pelištejců, oznámili mu: Hle, David je v pustině Én-gedí.
3Saul vzal tři tisíce mužů vybraných z celého Izraele a vydal se hledat Davida a jeho muže směrem ke Kozorožčím skalám.
4Když došel k ovčím ohradám u cesty, byla tam jeskyně. Saul do ní vstoupil, aby si ulevil. David se svými muži seděl vzadu v jeskyni.
5Davidovi muži mu řekli: Hle, toto je den, o kterém ti Hospodin řekl: Hle, vydám tvého nepřítele do tvé ruky. Učiň mu to, co se ti líbí. David vstal a potají odřízl okraj Saulova pláště.
6Potom se však stalo, že Davida trápilo svědomí kvůli tomu, že odřízl okraj Saulova pláště.
7Svým mužům řekl: Ať je to ode mě vzdáleno kvůli Hospodinu, abych učinil něco takového svému pánu, Hospodinovu pomazanému, a vztáhl na něj ruku, neboť je to Hospodinův pomazaný.
8Těmito slovy David bránil svým mužům a nedovolil jim povstat proti Saulovi. Saul vstal, vyšel z jeskyně a šel svou cestou.
9Potom vstal i David, vyšel z jeskyně a volal za Saulem: Můj pane a králi. Když se za ním Saul ohlédl, poklekl s tváří k zemi a klaněl se.
10Nato David Saulovi řekl: Proč posloucháš slova těch, kdo říkají: Hle, David usiluje o tvé zlo?
11Hle, tvé oči v tento den viděly, že tě Hospodin dnes vydal v jeskyni do mé ruky. Říkali mi, abych tě zabil, ale slitoval jsem se nad tebou; řekl jsem: Nevztáhnu ruku na svého pána, neboť je to Hospodinův pomazaný.
12Otče můj, pohleď a podívej se na okraj svého pláště v mé ruce. Když jsem odřízl okraj tvého pláště a nezabil tě, hleď se přesvědčit, že na mé ruce není zlo ani přestoupení. Nezhřešil jsem proti tobě, ale ty číháš na můj život, abys mě o něj připravil.
13Ať Hospodin soudí mezi mnou a tebou! Ať mě Hospodin pomstí na tobě, ale má ruka proti tobě nebude.
14Jak říká dávné přísloví: Od ničemů vychází ničemnost, ale má ruka proti tobě nebude.
15Proti komu vytáhl izraelský král? Koho pronásleduješ? Mrtvého psa? Jednu blechu?
16Ať je Hospodin soudcem a soudí mezi mnou a tebou! Ať pohlédne a vede můj spor a zjedná mi právo vůči tobě!
17Stalo se, že když David domluvil tato slova k Saulovi, Saul řekl: Je to tvůj hlas, můj synu Davide? Pak Saul pozvedl svůj hlas a rozplakal se.
18Řekl Davidovi: Jsi spravedlivější nežli já, neboť jsi mi způsobil dobro, zatímco já jsem ti působil zlo.
19Dnes jsi dokázal, že jsi se mnou jednal dobře: Když mě Hospodin vydal do tvé ruky, nezabils mě.
20Vždyť najde-li někdo svého nepřítele, propustí ho v dobrém? Ať ti odplatí Hospodin dobrem za to, co jsi mi dnes učinil.
21Nyní vím, že opravdu budeš kralovat a izraelské království ve tvé ruce obstojí.
22Proto mi nyní přísahej při Hospodinu, že nevyhladíš mé potomstvo po mně a nevyhladíš mé jméno z domu mého otce.
23David Saulovi přísahal. Pak Saul odešel do svého paláce a David se svými muži šel do pevnosti.