Revelation 4
1 Potom jsem měl vidění: Hle, dveře (byly) otevřeny v nebi, a hlas, který jsem dříve slyšel jako zvuk trouby mluviti se mnou, pravil: „Vystup sem a ukáži ti, co se má v budoucnu státi.“
2 A hned jsem se dostal do vytržení mysli A hle, trůn stál v nebi a na trůně Někdo seděl.
3 A Ten, jenž seděl, podobal se na pohled jaspisu a karneolu. Kolem trůnu byla duha, jež vypadala jako smaragd.
4 A kolem trůnu bylo (jiných) čtyřiadvacet trůnů a na těch trůnech sedělo čtyřiadvacet starců v bílých rouších a se zlatými korunami na hlavách.
5 A z trůnu vycházely blesky a dunivé hromobití; sedm pochodní hořelo před trůnem: to jest sedím duchů Božích.
6 A před trůnem (bylo) jakoby skleněné moře, podobné křišťálu. Uprostřed před trůnem a kolem trůnu byly čtyři bytosti, plné očí vpředu i vzadu.
7 První bytost se podobala lvu, druhá bytost se podobala teleti, třetí bytost měla tvář jako člověk, čtvrtá bytost se podobala orlu v letu.
8 A tyto čtyři bytosti měly každá šest křídel a koldokola vně i uvniř byly plny očí a bez ustání ve dne i v noci říkaly: „Svatý, svatý, svatý je Pán Bůh všemohoucí, jenž byl, jenž jest a jenž bude.“
9 A když tyto bytosti vzdávaly slávu, čest a díky Tomu, jenž seděl na trůně a jenž žije na věky věků,
10 padalo těch čtyřiadvacet starců před sedícím na trůně a klaněli se Tomu, jenž žije na věky věků, a skládali své koruny před trůnem se slovy:
11 „Hoden jsi, Pane a Bože náš, aby se ti dostalo slávy, cti a moci, neboť ty jsi stvořil všechno a z tvé vůle to povstalo a bylo stvořeno.“