1A spatřil jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly, a moře již není.
2Také jsem spatřil já, [Jan,] svaté město, nový Jerusalem, snášeti se s nebe od Boha; byl připraven jako ozdobená nevěsta pro svého ženicha.
3A s trůnu jsem uslyšel mluviti mocný hlas: „Hle, stánek Boží mezi lidmi! A přebývati bude mezi nimi a oni budou jeho lidem, a On, Bůh, bude mezi nimi jejich [Bohem],
4Setře [Bůh] každou slzu s jejich očí, a nebude již smrti ani zármutku ani nářku ani bolesti, neboť co dříve bylo, přestalo.“
5Ten, jenž seděl na trůně, řekl: „Hle, obnovuji všechno.“ A řekl mi: „Napiš (to), neboť jsou tato slova spolehlivá a pravdivá!“
6Dále mi řekl: „Stalo se! Já jsem Alfa a Omega, Počátek a Konec. Já zdarma dám žíznivému z pramene vody živé.
7Kdo zvítězí, dostane to dědictvím, a (já) mu budu Bohem a on mi bude synem.
8Bázlivci však a nevěřící, hříšníci, vrazi, smilníci, čarodějníci, modláři a všichni lháři budou míti svůj díl v jezeře hořícím ohněm a sírou. To je druhá smrt.“
9I přišel jeden ze sedmi andělů, kteří drželi sedm misek plných sedmi posledních ran, a mluvil se mnou toto: „Pojď, ukáži ti nevěstu, choť Beránkovu!“
10I odvedl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jerusalem, jak se snáší s nebe od Boha v božské velebnosti.
11Třpytilo se jako drahokam, jako křišťálově jasný jaspis.
12Mělo veliké a vysoké hradby s dvanácti branami. V branách (stálo) dvanáct andělů, a byla (tam) napsána jména, totiž jména dvanácti pokolení synů Izraelových.
13Tři brány (stály) k východu, tři brány k severu, tři brány k jihu a tři brány k západu.
14A městské hradby měly dvanáct základů a na nich dvanáct jmen dvanácti apoštolů Beránkových.
15A ten, který se mnou mluvil, držel zlatou třtinu na měření, aby jí změřil město, brány a jeho hradby.
16Město tvoří čtverec, takže jeho délka je rovná šířce. I změřil město zlatou třtinou: bylo dvanáct tisíc honů, a jeho délka, šířka i výška jsou stejné.
17Také změřil jeho hradby: byly sto čtyřiačtyřicet loktů podle lidské míry, a ta je (také) míra andělů.
18Zdi jeho hradeb byly z jaspisu, město samo bylo z čistého zlata, tak čisté jako sklo.
19Základy městských hradeb byly ozdobeny drahokamy všech druhů: první základ byl z jaspisu, druhý ze safíru, třetí z chalcedonu, čtvrtý ze smaragdu,
20pátý ze sardonyxu, šestý z karneolu, sedmý z chrysolitu, osmý z berylu, devátý z topasu, desátý z chrysoprasu, jedenáctý z hyacintu, dvanáctý z ametystu.
21A dvanáct bran (bylo) dvanáct perel; každá jednotlivá brána byla z jedné perly. Náměstí města bylo čisté zlato jako průhledné sklo.
22Ale chrám jsem v něm neviděl, neboť Pán, Bůh všemohoucí, a Beránek je jeho chrámem.
23A to město nepotřebuje na osvětlování slunce ani měsíc, poněvadž velebnost Boží je osvítila, a jeho světlem je Beránek.
24I budou choditi v jeho světle národové a králové země přinesou do něho svou slávu [a čest].
25A brány jeho nebudou přes den zavírány a noci tam také nebude.
26Slávu a čest národů vnesou do něho.
27A nic poskvrněného do něho nevejde, ani kdo se dopouští ohavnosti a lži, nýbrž jenom ti (vejdou), kdož jsou zapsáni v Beránkově knize života.