1V tom čase vystoupil Jan Křtitel a kázal na judské poušti:
2„Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské!“
3To je totiž ten, jehož předpověděl prorok Izaiáš slovy: „Hlas volajícího na poušti:,Připravte cestu Páně, urovnejte mu stezky!‘ “
4Onen pak Jan měl roucho ze srsti velbloudí a kožený pás kolem svých beder; pokrmem mu byly kobylky a lesní med.
5Tehdy vycházel k němu Jerusalem, veškeré Judsko i Pojordání.
6Dávali se od něho křtíti v Jordáně, vyznávajíce své hříchy.
7Když spatřil mnoho farizeů a sadduceů, jak přicházejí k jeho křtu, řekl jim: „Pokolení zmijí! Kdo vám ukázal, jak byste utekli budoucímu hněvu?
8Přinášejte tedy ovoce hodné pokání,
9a nemyslete si:,Otce máme Abrahama;‘ neboť pravím vám, že Bůh může Abrahamovi z těchto kamenů vzbuditi syny.
10Již je přiložena sekera ke kořeni stromů. Každý strom, který nerodí dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.
11Já vás křtím vodou k pokání; avšak Ten, jenž přijde po mně, je mocnější než já. Tomu já nejsem hoden ani obuv ponášet. On vás bude křtíti Duchem svatým a ohněm.
12Jeho vějička je v jeho ruce, i vyčistí svůj mlat a shromáždí svou pšenici do obilnice, ale plevy bude páliti neuhasitelným ohněm.“
13Tehdy přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtíti.
14Ale Jan mu v tom bránil slovy: „Já mám potřebí býti pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?“
15Na to mu Ježíš odpověděl: „Jen mě nech! Neboť tak nám náleží vyplniti všelikou spravedlnost.“ I nechal ho.
16A když byl Ježíš pokřtěn, vyšel ihned z vody. A hle, otevřela se mu nebesa, i viděl Ducha Božího sestupovati jako holubici a přicházeti na něho.
17A hle, s nebe volal hlas: „Tento je můj milý Syn, v němž se mi zalíbilo.“