Bible

1 Potom odešel Ježíš za Galilejské jezero, to je Tiberiadské. 2 A veliký zástup šel za ním, neboť viděli zázraky, které činil na nemocných. 3 I vystoupil Ježíš na horu a posadil se tam se svými učedníky. 4 Byly blízko velikonoce, slavnost židovská. 5 Když Ježíš pozdvihl oči a spatřil, že veliký zástup jde k němu, praví Filipovi: „Odkud nakoupíme chlebů, aby tito pojedli?“ – 6 To řekl, aby ho zkoušel; neboť sám věděl, co hodlá učiniti. – 7 Filip mu odpověděl: „Za dvě stě denárů nestačí chleba pro ně, aby každý něco málo dostal.“ 8 Dí jemu jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra: 9 „Je zde jeden hoch, který má pět ječných chlebů a dvě ryby, ale co je to pro tak mnohé?“ 10 Řekl tedy Ježíš: „Rozkažte lidem, ať se posadí!“ – Bylo mnoho trávy na tom místě. – I posadilo se mužů asi na pět tisíc. 11 Tu Ježíš vzal chleby, a když učinil díky, rozdal je sedícím; podobně i z ryb, kolik chtěli. 12 Když se nasytili, řekl svým učedníkům: „Seberte zbylé kousky, ať nepřijdou nazmar!“ 13 I sebrali a naplnili dvanáct košů kousky z pěti ječných chlebů, které zbyly po jídle. 14 Když ti lidé uzřeli tento Ježíšův zázrak, řekli: „To je jistě ten prorok, který má přijíti na svět.“ 15 Poněvadž Ježíš poznal, že chtějí přijíti a násilím ho učiniti králem, uchýlil se opět sám jediný na horu. 16 Když pak byl večer, sestoupili jeho učedníci k jezeru, 17 vstoupili na loďku a plavili se přes jezero do Kafarnaa. Již se setmělo, a Ježíš ještě u nich nebyl. 18 Jezero se vzdouvalo, ježto vál veliký vítr. 19 Když tedy urazili asi pětadvacet nebo třicet honů, spatřili Ježíše, jak kráčí po jezeře a blíží se k loďce; i báli se. 20 On však jim řekl: „Já jsem to, nebojte se!“ 21 Tu ho chtěli vzíti na loďku, ale loďka byla hned u země, k níž pluli. 22 Druhého dne viděl lid, který stál za jezerem, že tam nebylo jiné loďky, leda jedna, a že Ježíš nevstoupil se svými učedníky na loď, ale že jeho učedníci sami odpluli. 23 Jiné pak loďky připluly z Tiberiady blízko k tomu místu, kde (včera) jedli chléb, když Pán činil díky. 24 Když tedy lid viděl, že tam není ani Ježíše ani jeho učedníků, vstoupili na loďky a dostali se do Kafarnaa, hledajíce Ježíše. 25 A když ho nalezli za jezerem, řekli mu: „Mistře, kdy jsi sem přišel?“ 26 Ježíš jim odpověděl: „Vpravdě, vpravdě pravím vám: Hledáte mě ne proto, že jste viděli zázraky, ale že jste jedli z chlebů a nasytili se. 27 Usilujte nikoliv o pokrm pomíjející, nýbrž o pokrm, který zůstává k životu věčnému, jejž vám dá Syn člověka; neboť toho potvrdil [Otec] Bůh.“ 28 I řekli mu: „Co máme činiti, abychom konali díla Bohu milá?“ 29 Ježíš jim odpověděl: „To je dílo milé Bohu, abyste věřili v Toho, kterého On poslal.“ 30 Tu mu řekli: „Jaké znamení činíš tedy ty, abychom je viděli a tobě věřili? Co konáš? 31 Otcové naši jedli na poušti mannu, jakož je psáno:,Chléb s nebe dal jim k jídlu.' “ 32 Tedy řekl jim Ježíš: „Vpravdě, vpravdě pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, nýbrž můj Otec dává vám pravý chléb s nebe. 33 Neboť chléb Boží je ten, který sestupuje s nebe a dává život světu.“ 34 I řekli mu: „Pane, vždycky nám dávej ten chléb!“ 35 Ale Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude lačněti; a kdo věří ve mne, nebude nikdy žízniti. 36 Avšak řekl jsem vám, že jste mě i viděli, ale nevěříte. 37 Všechno, co mi dává Otec, přijde ke mně; a toho, kdo přichází ke mně, od sebe neodpudím. 38 Neboť jsem sestoupil s nebe, ne abych činil svou vůli, nýbrž vůli Toho, který mě poslal. 39 Toto pak je vůle Toho, který mě poslal, abych nic neztratil z toho, co mi dal, nýbrž abych to vzkřísil v den poslední. 40 Neboť to je vůle mého Otce, [který mě poslal,] aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já ho vzkřísím v den poslední.“ 41 I reptali židé na něho, že řekl: „Já jsem chléb [živý], který s nebe sestoupil.“ 42 A pravili: „Cožpak to není Ježíš, syn Josefův, jehož otce i matku známe? Jak to, že praví:,S nebe jsem sestoupil'?“ 43 Ježíš jim tedy na to odpověděl: „Nereptejte vespolek! 44 Nikdo nemůže přijíti ke mně, nepřitáhne-li ho Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v den poslední. 45 Je psáno u Proroků:,A budou všichni Bohem poučováni.' Každý, kdo uslyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně. 46 Nepravím tím, že by někdo viděl Otce; jen ten, který jest od Boha, ten viděl Otce. 47 Vpravdě, vpravdě pravím vám: Kdo věří ve mne, má život věčný.“ 48 „Já jsem chléb života. 49 Otcové vaši jedli na poušti mannu, a zemřeli. 50 To je chléb, který s nebe sestupuje, aby, bude-li kdo z něho jísti, nezemřel. 51 Já jsem chléb živý, který s nebe sestoupil. 52 Bude-li kdo jísti z toho chleba, živ bude na věky. A chléb, který já dám, je mé Tělo, (které dám) za život světa.“ 53 Tu se hádali židé mezi sebou a pravili: „Jak může tento dáti nám své tělo za pokrm?“ 54 Proto řekl jim Ježíš: „Vpravdě, vpravdě pravím vám: Nebudete-li jísti Tělo Syna člověka a píti jeho Krev, nebudete míti v sobě život. 55 Kdo jí mé Tělo a pije mou Krev, má život věčný, a já ho vzkřísím v den poslední. 56 Neboť Tělo mé je pravý pokrm a Krev má je pravý nápoj. 57 Kdo jí mé Tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. 58 Jako mne poslal živý Otec a já jsem živ skrze Otce, tak i ten, kdo jí mne, živ bude skrze mne. 59 Toto je chléb, který s nebe sestoupil, ne jako [manna, kterou] jedli otcové vaši, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, živ bude na věky.“ 60 To promluvil, když učil v synagoze v Kafarnau. 61 Když to mnozí z jeho učedníků uslyšeli, řekli: „Tvrdá je ta řeč! Kdopak ji může poslouchat?“ 62 Ale Ježíš, věda sám u sebe, že jeho učedníci na to reptají, řekl jim: „To vás pohoršuje? 63 Co tedy, až uzříte Syna člověka, jak vstupuje tam, kde byl dříve? 64 Duch je to, který oživuje, tělo samo není ku prospěchu. Ta slova však, která jsem já mluvil k vám, jsou duch a život. 65 Ale jsou někteří mezi vámi, kteří nevěří.“ – 66 Věděl zajisté Ježíš od počátku, kteří nevěří a kdo ho zradí. – I pravil: „Proto jsem vám řekl, že nikdo nemůže přijíti ke mně, není-li mu to dáno od Otce.“ 67 Od toho času mnozí z jeho učedníků odešli zpět a již s ním nechodili. 68 Řekl tedy Ježíš ke dvanácti: „Chcete i vy odejiti?“ 69 Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova života věčného, 70 a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží.“ 71 Odpověděl jim Ježíš: „Což nevyvolil jsem vás dvanáct? A jeden z vás je ďábel!“ 72 Pravil to o Jidáši, synu Šimona Iškariotského; neboť to by ten, který ho měl zraditi, ač byl jedním ze dvanácti.