John 21
1 Potom se zjevil Ježíš opět učedníkům u Tiberiadského jezera. Zjevil se takto:
2 Byli pohromadě Šimon Petr a Tomáš příjmením Blíženec a Nathanael z Kány Galilejské a synové Zebedeovi a dva jiní z jeho učedníků.
3 Šimon Petr jim řekl: „Jdu lovit ryby.“ Praví mu: „Půjdeme s tebou i my.“ Odešli a vstoupili na loďku; ale té noci nechytili nic.
4 Když pak bylo ráno, Ježíš stál na břehu, ale učedníci nepoznali, že to je Ježíš.
5 Řekl jim tedy Ježíš: „Dítky, máte něco k jídlu?“ Odpověděli mu: „Ne.“
6 Řekl jim: „Vyhoďte síť na pravou stranu loďky a naleznete něco!“ I vyhodili; a nemohli ji pak utáhnouti pro množství ryb.
7 Tu řekl Petrovi ten učedník, kterého miloval Ježíš: „Pán je to!“ Když Šimon Petr uslyšel, že to je Pán, přehodil si vrchní roucho – neboť nebyl oblečen – a skočil do jezera.
8 Ostatní učedníci táhnoucí síť s rybami připluli na loďce, neboť nebyli daleko od země, jen asi dvě stě loktů.
9 Jakmile vstoupili na zem, spatřili žhavé uhlí a na něm rybu i chléb.
10 Ježíš jim řekl: „Přineste z těch ryb, které jste nyní ulovili!“
11 Vstoupil tedy Šimon Petr do loďky a vytáhl na zem síť plnou velkých ryb, stotřiapadesát. Ačkoliv jich bylo tak mnoho, síť se přece nepřetrhala.
12 Ježíš jim řekl: „Pojďte k snídaní!“ – Nikdo se ho z těch učedníků, kteří jedli, neodvážil otázat: „Kdo jsi ty?“ Neboť věděli, že to je Pán.
13 I přichází Ježíš, bere chléb a dává jim, rovněž i rybu.
14 To již bylo po třetí, co se zjevil Ježíš svým učedlníkům po svém zmrtvýchvstání.
15 Když posnídali, řekl Ježíš Šimonu Petrovi: „Šimone, synu Janův, miluješ mě více nežli tito?“ Dí jemu: „Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji.“ Praví mu: „Pas beránky mé!“
16 Dí mu po druhé: „Šimone, synu Janův, miluješ mě?“ Odpovídá mu:“Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji.“ Dí mu: „Pas beránky mé!“
17 Praví mu po třetí: „Šimone, synu Janův, miluješ mě?“ Petr se zarmoutil, že mu řekl po třetí: „Miluješ mě?“ I řekl mu: „Pane, ty víš všechno, ty víš, že tě miluji.“ Odvětil mu: „Pas ovce mé!“
18 „Vpravdě, vpravdě pravím ti: Když jsi byl mladší, opásával ses a chodils, kam jsi chtěl. Až však zestárneš, pozvedneš své ruce a jiný tě opáše a povede, kam ty nechceš.“ –
19 Těmi slovy chtěl naznačiti, jakou smrtí oslaví Boha. – A po těch slovech mu praví: „Následuj mě!“
20 Petr se obrátil a uzřel za sebou jíti toho učedníka, kterého Ježíš miloval a který při večeři také spočíval na jeho prsou a řekl: „Pane, kdo je ten, který tě zradí?“
21 Když ho tedy Petr spatřil, řekl Ježíšovi: „Pane, co (bude) s tímto?“
22 Ježíš mu řekl: „Chci-li, aby zůstal, dokud nepřijdu, co ti po tom? Ty mě následuj!“
23 Proto vzniklo mezi bratry mínění, že ten učedník nezemře. Ale Ježíš neřekl mu: „Nezemře,“ nýbrž: „Chci-li, aby zůstal, dokud nepřijdu, co ti po tom?“
24 To je ten učedník, který vydává svědectví o těchto věcech a napsal tyto věci; a víme, že pravdivé je jeho svědectví.
25 Je však ještě mnoho jiných věcí, které učinil Ježíš; kdyby se o každé zvlášť napsalo, myslím, že by ani celý svět neobsáhl ty knihy, které by musily býti napsány.