Bible

1 Tento Melchisedech totiž, král salemský, kněz nejvyššího Boha, vyšel naproti Abrahamovi při jeho návratu po porážce králů a požehnal mu; 2 a tomu přidělil Abraham desátky ze všeho. Jeho jméno znamená v překladě předně „král spravedlnosti“, pak také i „král Salemu“, t. j. „král pokoje“. 3 Je (uveden) bez otce, bez matky, bez rodokmenu, bez udání začátku a konce života. Tím však je připodobněn Synu Božímu a zůstává knězem na věky. 4 Vizte tedy, jak veliký ze ten, jemuž sám patriarcha Abraham dal desátek z vybraných věcí! 5 A zajisté mají také kněží pocházející od synů Leviových příkaz, aby podle zákona brali desátky od lidu, to jest od svých bratří, ačkoliv i oni mají tělesný původ v Abrahamovi; 6 ale on (Melchisedech), jehož rodokmen se neodvozuje od nich, dostal desátek od Abrahama a požehnal nositeli zaslíbení. 7 Beze vší pochyby však menší dostává požehnání od většího. 8 A tu dostávají desátky lidé smrtelní, tam však ten, o němž se vydává svědectví, že žije. 9 A abych tak řekl, skrze Abrahama dal desátek i Levi, jenž (sám) desátky dostával, 10 neboť byl ještě v lůně otcově, když (Abrahamovi) vyšel naproti Melchisedech. 11 Jestliže tedy působilo dokonalost levitské kněžstvo, za něhož národ obdržel zákony, k čemu bylo ještě potřebí, aby povstával jiný kněz, jako byl Melchisedech a ne jako Aron? 12 Vždyť se změnou kněžstva je nutná i změna zákona. 13 Ten však, na koho se ta slova vztahují, patří k jinému pokolení, z něhož nikdo nesloužil oltáři, neboť je všeobecně známo, 14 že náš Pán vyšel z (kmene) Judova, (a když mluvil) Mojžíš o tom kmeni, nic neřekl o kněžích. 15 A to je ještě zřejmější, když povstává jiný kněz, podobný Melchisedechovi, 16 který se jím stal nikoli podle zákona o tělesném původu, nýbrž podle moci neporušitelného života. 17 Neboť (o něm) svědčí: „Ty jsi kněz na věky, jako byl Melchisedech.“ 18 A tím se zrušuje sice dřívější příkaz, protože byl bezmocný a neužitečný – 19 vždyť zákon nepřivedl nic k dokonalosti – ale uvádí se lepší naděje, která nás přibližuje k Bohu. 20 A pokud tak jest, (nestalo se) bez přísahy; 21 oni se stali totiž kněžími bez přísahy, tento s přísahou skrze Toho, jenž k němu řekl: „Přísahal Pán, a nebude toho litovati:,Ty jsi kněz na věky.' “ 22 Vzhledem k tomu se stal Ježíš rukojmí lepší úmluvy. 23 A (tehdy) bylo mnoho kněží, poněvadž jim smrt bránila déle žíti, 24 tento však má, poněvadž zůstává na věky, kněžství nepomíjející. 25 Proto také může dokonale spasiti ty, kdož přistupují k Bohu skrze něho, jsa vždycky živ, aby se za ně přimlouval. 26 Takový zajisté příslušel nám velekněz: svatý, nevinný, neposkvrněný, ne vybraný z hříšníků, ale vznešenější nad nebesa; 27 který nepotřebuje, jako (jiní) velekněží, konati každého dne nejdříve oběti za své hříchy, potom za (hříchy) lidu. Toto učinil jednou provždy, když obětoval sebe samého. 28 Neboť zákon ustanovuje kněžími lidi s nedostatky, ale slovo přísahy ustanovuje v době po zákoně Syna Božího nekonečně dokonalého.