Bible

1 Napomínám vás tedy já, vězeň v Pánu: Žijte hodně toho povolání, kterým jste povoláni, ve vší pokoře, tichosti a trpělivosti! 2 Snášejte se navzájem v lásce! 3 Snažte se zachovávati jednotu Ducha ve svazku pokoje! 4 Jedno je tělo a jeden Duch, jakož také jste byli povoláni v jedné naději svého povolání. 5 Jeden je Pán, jedna víra, jeden křest, 6 jeden Bůh a Otec všech, jenž je nade všemi a skrze všecky a ve všech [nás]. 7 Každému z nás byla dána milost v té míře, jak ji udělil Kristus. 8 Proto praví: „Vystoupil do výše, odvedl zajatce, dal lidu dary.“ 9 Co však znamená to „vystoupil“ jiného, než že dříve sestoupil na dolní části země? 10 Ten, jenž sestoupil, je týž, jenž také vystoupil nad všechna nebesa, aby naplnil všecko. 11 On také jedny ustanovil apoštoly, jiné proroky, jiné hlasateli evangelia, jiné pastýři a učiteli, 12 aby vzdělávali věřící v díle služby k vybudování těla Kristova, 13 až bychom se všichni sešli v jednotu víry a poznání Syna Božího a vyspěli v dokonalého muže a dosáhli (duchovním.) vzrůstem míry plnosti Kristovy; 14 abychom už nebyli jako nedospělé děti, které se nechávají každým větrem učení, majícího svůj původ v lidském podvodu a vychytralosti, zmítati a hnáti do služeb bludu, 15 nýbrž abychom vyznávajíce pravdu, v lásce ve všem vzrůstali v něho, v Krista, jenž je hlavou. 16 Z něho celé tělo – jsouc spojováno a vázáno jednotlivými klouby, z nichž každý koná svou službu podle síly jednotlivým údům propůjčené – vzrůstá a upevňuje se v lásce. 17 Toto tedy pravím a zapřísahám vás v Pánu, abyste nežili tak, jak i pohani žijí podle své převrácené mysli. 18 Jsou v myšlení zatemněni a od života v Bohu odcizeni pro nevědomost, která je v nich pro zatvrzelé jejich srdce. 19 Oni otupěli a oddali se sami chlípnosti a hověli všeliké nečistotě v nenasytné žádostivosti. 20 Vy jste se však nenaučili tak (znáti) Krista. 21 Vždyť jste o něm uslyšeli a v něm byli tak poučeni, jakož je pravda v Ježíši, 22 že (totiž) se zřetelem k dřívějšímu životu máte svléci se sebe starého člověka, který hyne svými tělesnými chtíči, 23 a obnoviti se v svém duchovním smýšlení 24 a obléci člověka nového, stvořeného podle Boha v pravé spravedlnosti a svatosti. 25 Proto zanechte lhaní! Jeden každý mluv pravdu se svým bližním, vždyť jsme si navzájem údy! 26 Hněvejte se, ale nehřešte! Slunce ať nezapadá nad vaším hněvem! 27 Nedávejte příležitost ďáblu! 28 Kdo kradl, ať už nekrade, raději ať pracuje, aby si vydělal prací svých rukou majetek, aby měl z čeho uděliti nuznému. 29 Špatné slovo ať vůbec nevychází z vašich úst, nýbrž dobré, je-li ke vzdělání [ve víře], kde třeba, aby přinášelo milost posluchačům. 30 A nezarmucujte svatého Ducha Božího, neboť jím jste byli poznamenáni pro den vykoupení. 31 Veškerá hořkost a zlost, hněv, křik a rouhání buďtež vás daleky spolu se vší zlobou! 32 Buďte však k sobě navzájem dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce jeden druhému, jakož i Bůh odpustil vám v Kristu.