1Napomínám vás tedy já, vězeň v Pánu: Žijte hodně toho povolání, kterým jste povoláni, ve vší pokoře, tichosti a trpělivosti!
2Snášejte se navzájem v lásce!
3Snažte se zachovávati jednotu Ducha ve svazku pokoje!
4Jedno je tělo a jeden Duch, jakož také jste byli povoláni v jedné naději svého povolání.
5Jeden je Pán, jedna víra, jeden křest,
6jeden Bůh a Otec všech, jenž je nade všemi a skrze všecky a ve všech [nás].
7Každému z nás byla dána milost v té míře, jak ji udělil Kristus.
8Proto praví: „Vystoupil do výše, odvedl zajatce, dal lidu dary.“
9Co však znamená to „vystoupil“ jiného, než že dříve sestoupil na dolní části země?
10Ten, jenž sestoupil, je týž, jenž také vystoupil nad všechna nebesa, aby naplnil všecko.
11On také jedny ustanovil apoštoly, jiné proroky, jiné hlasateli evangelia, jiné pastýři a učiteli,
12aby vzdělávali věřící v díle služby k vybudování těla Kristova,
13až bychom se všichni sešli v jednotu víry a poznání Syna Božího a vyspěli v dokonalého muže a dosáhli (duchovním.) vzrůstem míry plnosti Kristovy;
14abychom už nebyli jako nedospělé děti, které se nechávají každým větrem učení, majícího svůj původ v lidském podvodu a vychytralosti, zmítati a hnáti do služeb bludu,
15nýbrž abychom vyznávajíce pravdu, v lásce ve všem vzrůstali v něho, v Krista, jenž je hlavou.
16Z něho celé tělo – jsouc spojováno a vázáno jednotlivými klouby, z nichž každý koná svou službu podle síly jednotlivým údům propůjčené – vzrůstá a upevňuje se v lásce.
17Toto tedy pravím a zapřísahám vás v Pánu, abyste nežili tak, jak i pohani žijí podle své převrácené mysli.
18Jsou v myšlení zatemněni a od života v Bohu odcizeni pro nevědomost, která je v nich pro zatvrzelé jejich srdce.
19Oni otupěli a oddali se sami chlípnosti a hověli všeliké nečistotě v nenasytné žádostivosti.
20Vy jste se však nenaučili tak (znáti) Krista.
21Vždyť jste o něm uslyšeli a v něm byli tak poučeni, jakož je pravda v Ježíši,
22že (totiž) se zřetelem k dřívějšímu životu máte svléci se sebe starého člověka, který hyne svými tělesnými chtíči,
23a obnoviti se v svém duchovním smýšlení
24a obléci člověka nového, stvořeného podle Boha v pravé spravedlnosti a svatosti.
25Proto zanechte lhaní! Jeden každý mluv pravdu se svým bližním, vždyť jsme si navzájem údy!
26Hněvejte se, ale nehřešte! Slunce ať nezapadá nad vaším hněvem!
27Nedávejte příležitost ďáblu!
28Kdo kradl, ať už nekrade, raději ať pracuje, aby si vydělal prací svých rukou majetek, aby měl z čeho uděliti nuznému.
29Špatné slovo ať vůbec nevychází z vašich úst, nýbrž dobré, je-li ke vzdělání [ve víře], kde třeba, aby přinášelo milost posluchačům.
30A nezarmucujte svatého Ducha Božího, neboť jím jste byli poznamenáni pro den vykoupení.
31Veškerá hořkost a zlost, hněv, křik a rouhání buďtež vás daleky spolu se vší zlobou!
32Buďte však k sobě navzájem dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce jeden druhému, jakož i Bůh odpustil vám v Kristu.