1Chci totiž, abyste věděli, jakou starost mám o vás a o Laodicijské i o všechny, kdož mě ještě osobně neznají,
2aby byli povzbuzeni v svém srdci a spojeni láskou (dospěli) také k celému bohatství plného porozumění a k poznání tajemství Boha [Otce] a Krista [Ježíše].
3Vněm jsou skryty všechny poklady moudrosti a vědění.
4Toto pravím, aby vás nikdo nemátl vyumělkovanými řečmi.
5Neboť ačkoliv jsem tělem vzdálen, duchem jsem přece u vás a s radostí patřím na váš dobrý stav a na pevnou vaši víru v Krista.
6Jako jste tedy přijali Krista Ježíše jako Pána, tak v něm žijte,
7v něm jsouce vkořeněni a na něm zbudováni; a buďte pevní ve víře, jak jste v ní byli vyučeni, a oplývejte [v něm] vděčností!
8Hleďte, ať vás nikdo neošálí světskou moudrostí a lichým klamem, který se opírá o lidské podání, o živly světa, ale ne o Krista!
9Neboť v něm přebývá podstatně všechna plnost božství,
10a v něm jste (i vy) dosáhli plnosti, neboť On je hlavou všeho knížectva a veškeré mocnosti.
11V něm jste byli také obřezáni obřízkou, která se nevykonává rukama, nýbrž záleží v odložení tělesnosti, (totiž) obřízkou Kristovou.
12S ním jste byli také pohřbeni na křtu, v něm jste byli též vzkříšeni vírou v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
13Také vás, když jste byli hříchy a svým neobřezaným tělem mrtvi, oživil spolu s ním.
14Odpustil vám všecky poklesky tím, že zničil dlužní úpis, jenž svými ustanoveními svědčil proti nám, a proto byl nám nepřátelský. A ten nadobro zrušil, přibiv jej na kříž;
15a odzbrojiv knížectva a mocnosti, postavil je zjevně na odiv a oslavil v něm vítězství nad nimi.
16Nikdo ať vás tedy nesoudí pro pokrm nebo pro nápoj nebo pro předpisy o svátcích nebo o novoluní nebo o sobotě!
17To je (jen) stínem budoucích věcí, skutečností však je Kristus.
18Ať vás nesvádí nikdo, kdo si libuje v „pokoře“ a uctívání andělů, honosí se viděními, bez důvodu se nadýmá smyslem svého těla a nedrží se hlavy.
19Z ní (přece) roste celé tělo, jsouc klouby a svazy spojováno a udržováno, vzrůstem, jejž dává Bůh.
20Jestliže jste tedy s Kristem zemřeli živlům tohoto světa, proč si ještě, jako byste žili ve světě, necháváte předpisovati:
21„(Po tom) nesahejte!“ „(Z toho) nejezte!“ „(Toho) se nedotýkejte!“?
22Ty věci jsou vesměs samým užíváním určeny ke zkáze; (jsou to) lidské předpisy a nauky.
23Činí dojem moudrosti jako projev „zbožnosti, pokory a umrtvování těla“, ale nejsou ke cti, nýbrž k tělesnému ukojení.