Bible

1 První knihu jsem sepsal, Theofile, o všech věcech, které Ježíš činil a kterým učil od počátku 2 až do dne, kdy dal svým vyvoleným apoštolům skrze Ducha svatého příkazy a byl vzat do nebe. 3 Jim také po svém utrpení dal mnoho důkazů pro to, že žije. Po čtyřicet dní se jim zjevoval a mluvil o království Božím. 4 A když s nimi jedl, poručil jim, aby neodcházeli z Jerusalema, nýbrž aby očekávali zaslíbení Otcovo, které – pravil – „jste slyšeli z mých úst; neboť 5 Jan křtil vodou, vy však budete po několika dnech pokřtěni Duchem svatým.“ 6 I tázali se ho ti, kteří se shromáždili: „Pane, v tomto čase obnovíš království pro izraelský národ?“ 7 Ale On jim řekl: „Vám nepřísluší znáti doby nebo časy, které Otec ustanovil mocí sobě vlastní, avšak dostanete sílu, 8 až na vás sestoupí Duch svatý, a budete mi svědky v Jerusalemě a v celém Judsku i Samařsku, ano až na sám konec země.“ 9 A po těch slovech byl vyzdvižen před jejich zraky a oblak vzal jej s jejich očí. 10 A když hleděli upřeně do nebe, jak se tam ubíral, hle, dva muži v bílém rouše stáli u nich 11 a řekli: „Muži galilejští, proč stojíte a hledíte do nebe? Ten Ježíš, který jest od vás vzat do nebe, přijde tak, jak jste ho viděli vystupovati do nebe.“ 12 Tu se vrátili do Jerusalema s hory, která se nazývá Olivetská a je vzdálena od Jerusalema délku sobotní cesty. 13 A když (tam) vešli, vystoupili do hořejší síně, kde se zdržovali. Byli to: Petr a Jan, Jakub a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub, syn Alfeův, a Šimon Horlivec a Juda, bratr Jakubův. 14 Ti všichni dleli svorně na modlitbě se ženami a s Marií, matkou Ježíšovou, i s jeho bratry. 15 V těch dnech Petr povstal mezi bratry – bylo tam pohromadě asi sto dvacet osob – a řekl: 16 „Muži bratří, muselo se naplniti Písmo, které Duch svatý předpověděl ústy Davidovými o Jidáši, jenž se stal vůdcem těch, kteří jali Ježíše. 17 Počítal se k nám a měl účast v tomto (našem) úřadě. 18 On získal pole ze mzdy nepravosti; ale spadl střemhlav, rozpukl se v půli a vyhřezly všechny jeho vnitřnosti. 19 A stalo se to známo všem obyvatelům jerusalemským, takže bylo ono pole nazváno v jejich řeči Hakeldama, to jest Pole krve. 20 Je totiž psáno v knize žalmů:,Ať zpustne jeho příbytek, a nebudiž nikoho, kdo by v něm bydlil!' a,Jeho úřad ať dostane jiný!' “ 21 „Musí se tedy jeden z těch mužů, kteří byli s námi po celou tu dobu, v které Pán Ježíš mezi námi prodléval – 22 od křtu Janova až do dne, kdy byl od nás vzat – z těch se musí jeden státi s námi svědkem jeho vzkříšení.“ 23 I představili dva: Josefa, zvaného Barsabáš a příjmením Justus, a Matěje. 24 Potom se modlili takto: „Ty, Pane, jenž znáš srdce všech, ukaž, kterého z těch dvou jsi vyvolil, 25 aby převzal místo v této službě, totiž v apoštolském úřadě, z něhož Jidáš vystoupil, aby odešel, kam patřil.“ 26 I odevzdali pro mě losy. Los padl na Matěje; a byl připojen k jedenácti apoštolům.