1Já sám pak, Pavel, zapřísahám vás při tichosti a mírnosti Kristově, já, který prý do očí jsem mezi vámi tak ponížený, ale za zády si na vás troufám!
2Ale prosím [vás], abych se, až budu u vás, nemusil odvážit (vystoupiti) s tou rozhodností, s kterou pomýšlím směle vystoupiti proti jistým lidem, kteří se o nás domnívají, že žijeme podle těla.
3Neboť ačkoliv žijeme v těle, nebojujeme podle těla.
4Vždyť zbraně, jimiž bojujeme, nejsou tělesné, ale mají moc od Boha zbořiti hradby.
5Boříme klamné mudrování a všelikou pýchu, která se povyšuje proti poznání Boha, jímáme každou mysl, aby poslouchala Krista,
6a jsme hotovi potrestati každou neposlušnost, dokud nebude vaše poslušnost dokonalá.
7Na to hleďte, co je před očima! Důvěřuje-li si někdo, že je Kristův, ať uvažuje zase u sebe, že právě jako on je Kristův, jsme i my.
8Neboť i když se něco více pochlubím naší mocí, kterou nám dal Pán, k vašemu povznesení a ne k vaší zkáze, nebudu zahanben.
9Aby se nezdálo, že vám svými listy naháním strach. –
10Říkají totiž: „Listy jsou důrazné a mocné, ale jeho osobní vystupování je slabé a řeč hodná opovržení.“ –
11Kdo takto mluví, ať má na mysli: Jakými jsme v psaném slově, když jsme nepřítomni, takými budeme též skutkem, až budeme u vás.
12Neboť se neosmělujeme rovnati se nebo přirovnávati k jistým lidem, kteří se sami doporučují a v své nerozumnosti se měří sami sebou a přirovnávají se sami k sobě.
13My však se nebudeme chlubiti bez míry, nýbrž podle míry působení, které nám Bůh vyměřil a které sahá až k vám.
14Neboť se nečiníme neoprávněně velikými, jako bychom k vám nedosahovali, vždyť až i k vám jsme přišli s evangeliem Kristovým.
15Nechlubíme se bez míry cizími pracemi, naději však máme, poroste-li vaše víra, že velmi vzrosteme mezi vámi podle zákona našeho působení,
16že budeme moci kázati evangelium (také) za vaše území, aniž se budeme chlubiti v cizím působišti tím, co (již jiní) připravili.
17„Ale kdo se chlubí, ať se v Pánu chlubí!''
18Vždyť se neosvědčil ten, kdo se sám doporučuje, nýbrž ten, koho doporučuje Bůh.