1Předem tedy (tě) napomínám, aby se konaly prosby a modlitby, prosebné a děkovné za všechny lidi,
2za krále i za všechny vrchnosti, abychom vedli ve vší zbožnosti a počestnosti život tichý a pokojný.
3Neboť to je dobré a příjemné před Bohem, Spasitelem naším.
4Ten chce, aby všichni lidé byli spaseni a přišli k poznání pravdy.
5Je totiž jeden Bůh, jeden i prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš,
6jenž dal sebe samého v oběť jako výkupné za všechny.
7To bylo v svůj čas zjeveno a já jsem byl ustanoven toho hlasatelem a apoštolem – mluvím pravdu, nelžu – učitelem pohanů v pravé víře.
8Přeji si tedy, aby muži všude pozvedali k modlitbě ruce čisté, prosti hněvu a svárlivosti.
9Podobně i ženy se mají zdobiti slušným oděvem stydlivě a skromně, a ne vrkoči a zlatem nebo perlami nebo drahým rouchem, nýbrž tím, co se sluší na ženy,
10které chtějí žíti bohabojně, totiž dobrými skutky.
11Žena ať se dá poučiti v tichosti se vší poddaností.
12Veřejně vyučovati však ženě nedovoluji ani panovati nad mužem, nýbrž býti v tichosti.
13Vždyť první byl stvořen Adam, potom Eva.
14A ne Adam byl sveden, nýbrž žena byla svedena a přestoupila (zákon).
15Avšak dojde spásy mateřstvím, setrvá-li ve víře, lásce, svatosti a zdrženlivosti.