1Konečně, bratří, prosíme a napomínáme vás v Pánu Ježíši: Jak jste se naučili od nás, kterak máte žíti a líbiti se Bohu, a jak také žijete – (v tom) buďte vždy dokonalejší!
2Víte zajisté, která přikázání jsem vám dal skrze Pána Ježíše.
3To je totiž vůle Boží – vaše posvěcení:
4Abyste se zdržovali smilstva, aby každý z vás dovedl ovládati své tělo ve svatosti a v počestnosti,
5nikoliv ve vášnivé náruživosti, jako (činí) i pohani, kteří neznají Boha.
6A nikdo aby v té věci nezkracoval a nepodváděl svého bratra, neboť mstitelem toho všeho je Pán, jak jsme vám dříve pověděli a důtklivě připomněli.
7Vždyť nás nepovolal Bůh k nečistotě, nýbrž k posvěcení.
8Proto kdo tím povoláním pohrdá, nepohrdá člověkem, nýbrž Bohem, který nám dal svého svatého Ducha.
9O lásce bratrské však nemáme potřebí vám psáti, neboť sami jste se od Boha naučili milovat se vespolek.
10Vždyť také to činíte ke všem bratřím po celé Makedonii. Prosíme vás však, bratří, buďte (v tom vždy) dokonalejší a vynasnažujte se žíti v pokoji,
11konati své povinnosti a pracovati svýma rukama, jak jsme vám přikázali,
12abyste žili čestně před těmi, kdož jsou mimo (Církev), a abyste nic cizího nepotřebovali.
13Nechceme však, bratří, abyste byli v nevědomosti o těch, kdož zesnuli, abyste netruchlili (pro ně) jako ostatní, kteří nemají naděje.
14Věříme-li totiž, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak (věřme, že) Bůh skrze Ježíše s ním přivede k sobě i zesnulé.
15Toto totiž pravím vám na základě slova Páně: My, kteří zůstaneme na živu, až do příchodu Ježíšova, nepředstihneme ty, kdož zesnuli.
16Neboť Pán sám, až bude dán rozkaz a až zazní hlas archandělův a trouba Boží, sestoupí s nebe a v Kristu zemřelí vstanou nejdříve.
17Potom my, kteří zůstaneme na živu, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu vstříc Kristu; a tak vždycky budeme s Pánem.
18Potěšujte se tedy vespolek těmito slovy!