1Vizte, jakou lásku nám Otec prokázal: dítkami Božími se nazýváme a (také) jimi jsme. Proto svět nás nezná, poněvadž nepoznal jeho.
2Miláčkové, nyní jsme dítkami Božími, a co jednou budeme, není ještě zjevno. Víme, že budeme podobni, až to bude zjevno, jemu, neboť budeme ho viděti tak, jak jest.
3A každý, kdo má s tuto naději v něho, posvěcuje se, jak i On je svatý.
4Každý, kdo hřeší, jedná také proti zákonu, a hřích je přece proti zákonu.
5A víte, že On se zjevil, aby sňal naše hříchy, a že na něm není hříchu.
6Kdo v něm zůstává, nehřeší, a kdo hřeší, neviděl ho a ani ho nepoznal.
7Dítky, ať vás nikdo nesvádí! Kdo jedná spravedlivě, je spravedlivý, jak i On je spravedlivý.
8Kdo však hřeší, je z ďábla, neboť ďábel hřeší od počátku. Proto se zjevil Syn Boží, aby zničil díla ďáblova.
9Kdo se zrodil z Boha, nehřeší, neboť jeho símě zůstává v něm, a nemůže hřešiti, poněvadž se zrodil z Boha.
10Podle toho možno poznati dítky Boží a dítky ďáblovy. Kdo nejedná spravedlivě, není z Boha, stejně jako ten, kdo nemiluje svého bratra.
11Neboť to je ta zvěst, kterou jste už slyšeli od počátku: vzájemná láska.
12Ne jako Kain, jenž byl ze zlého ducha a zabil svého bratra. A proč ho zabil? Poněvadž jeho skutky byly zlé, kdežto (skutky) jeho bratra byly spravedlivé.
13Nedivte se, bratří, jestliže svět vás nenávidí!
14My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti.
15Každý, kdo nenávidí svého bratra, je vrah. A víte, že žádný vrah nemá v sobě věčně trvající život.
16Z toho jsme poznali lásku [Boží], že On položil svůj život za nás. Také my máme za bratry život položiti.
17Kdo však má statek tohoto světa a vidí svého bratra trpěti nouzi a zavře před ním své srdce, jak může býti v něm láska Boží?
18Dítky, nemilujme slovem, ani jazykem, nýbrž skutkem a v pravdě!
19A po tom poznáme, že jsme z pravdy, a (tím) upokojíme před ním své srdce,
20ať nás naše srdce obviňuje z čehokoliv, neboť Bůh je větší než naše srdce a ví všechno.
21Miláčkové, neobviňuje-li nás naše srdce, máme důvěru k Bohu a obdržíme od něho,
22o cokoli budeme prositi, poněvadž plníme jeho přikázání a činíme, co je mu milé.
23A toto je jeho přikázání: věřiti ve jménu jeho Syna Ježíše Krista a milovati se navzájem, jak nám to přikázal.
24A kdo plní jeho přikázání, zůstává v Bohu a On v něm. Že v nás zůstává, poznáváme z Ducha, kterého nám dal.