1Tak smýšlej o nás každý jako o služebnících Kristových a správcích tajemství Božích!
2Tu však se žádá od správců, aby každý byl shledán věrný.
3Mně však pramálo záleží na tom, abych byl souzen vámi nebo soudem lidským, avšak ani sám se nesoudím.
4Nejsem si sice ničeho vědom, ale tím nejsem ospravedlněn. Mým soudcem však je Pán.
5Proto nesuďte předčasně, dokud nepřijde Pán, který nejen osvítí věci skryté v temnotě, nýbrž zjeví myšlenky srdce; a tehdy se do stane chvály každému od Boha.
6Toto jsem, bratří, obrátil na sebe a na Apolla kvůli vám, abyste se na nás naučili tomuto: „Nic nad to, co je psáno,“ abyste se nevyvyšovali jeden proti druhému kvůli jednomu (věrozvěstovi).
7Neboť kdo tě vyznamenává? Co však máš, co bys nebyl dostal? Jestliže však jsi (to) dostal, proč se chlubíš, jako bys nebyl dostal?
8Již jste nasyceni, již jste zbohatli; bez nás jste došli kralování. A kéž jste došli kralování, abychom i my kralovali s vámi!
9Domnívám se totiž, že Bůh nás, apoštoly, postavil až na poslední místo jako odsouzené k smrti; vždyť jsme se stali podívanou světu, andělům i lidem.
10My (jsme) pošetilci pro Krista, vy však rozumní v Kristu. My slabí, vy však silní. Vy slavní, my však beze cti.
11Až do nynějška trpíme hlad a žízeň, nahotu a políčkování, a jsme bez domova.
12Lopotíme se prací svých rukou. Když jsme tupeni, žehnáme, když jsme pronásledováni, snášíme to.
13Když jsme pomlouváni, modlíme se. Jako smetím tohoto světa jsme se stali, vyvrheli u všech až dosud.
14Nepíši to, abych vás zahanbil, nýbrž napomínám jako své milovaně dítky.
15Neboť i kdybyste měli vychovatelů v Kristu na tisíce, přece nemáte mnoho otců. Vždyť v Kristu Ježíši skrze evangelium já jsem vás zplodil.
16Prosím vás tedy: buďte mými následovníky [jak i já jsem Kristovým]!
17Proto vám posílám Timotheje, svého milovaného a věrného syna v Pánu. Ten vám připomene mé učení v Kristu [Ježíši], jak (je) hlásám všude v každé křesťanské obci.
18Někteří však zpyšněli z toho, že prý k vám nepřijdu.
19Ale přijdu k vám brzy, bude-li to vůle Páně, a poznám nikoliv řeč těch, kdož tak zpyšněli, nýbrž (jejich) moc.
20Neboť království Boží nespočívá ve slovech, nýbrž v moci.
21Co chcete? Mám k vám přijíti s metlou či s láskou a v duchu mírnosti?