1Potom mě posel, který se mnou mluvil, znovu vzbudil jako toho, kdo musí být probuzen ze spánku,
2a zeptal se mě: "Co vidíš?" Odvětil jsem: "Hle, vidím svícen, celý ze zlata, a na něm nahoře mísa se sedmi kahany. Všechny kahany na něm mají nahoře po sedmi hubičkách.
3A nad ním dvě olivy, jedna z pravé strany a druhá z levé strany mísy."
4Nato jsem se zeptal posla, který se mnou mluvil: "Co to znamená, můj pane?"
5Posel, který se mnou mluvil, mi odpověděl. Řekl mi: "Ty nevíš, co to znamená?" Řekl jsem: "Nevím, můj pane."
6Nato mi řekl: "Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů.
7Čím jsi ty, veliká horo, před Zerubábelem? Rovinou. On vynese poslední kámen za hlučného provolávání: »Jeruzalém došel milosti!«"
8I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
9"Ruce Zerubábelovy tento dům založily, jeho ruce jej také dokončí. »I poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů.«
10A kdo pohrdal dnem malých začátků, radostně bude hledět na olovnici v ruce Zerubábelově." "Těch sedm, to jsou oči Hospodinovy, prohledávající celou zemi."
11Nato jsem mu řekl: "Co znamenají ty dvě olivy po pravé i po levé straně svícnu?"
12A dále jsem se ho otázal: "Co znamenají ty dva trsy oliv, které jsou nad dvěma zlatými žlábky, jimiž vytéká zlato?"
13Tu mi řekl: "Ty nevíš, co to znamená?" Řekl jsem: "Nevím, můj pane."
14Odvětil: "To jsou ti dva synové nového oleje, kteří stojí před Pánem celé země."