1Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.
2A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.
3Každému z vás říkám na základě milosti, která mi byla dána: Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh.
4Jako je v jednom těle mnoho údů a nemají všechny stejný úkol,
5tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy.
6Máme rozličné dary podle milosti, která byla dána každému z nás: Kdo má dar prorockého slova, ať ho užívá v souhlase s vírou.
7Kdo má dar služby, ať slouží. Kdo má dar učit, ať učí.
8Kdo dovede povzbuzovat, nechť povzbuzuje. Kdo rozdává, ať dává upřímně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo se stará o trpící, ať pomáhá s radostí.
9Láska nechť je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému.
10Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému.
11V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte Pánu.
12Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí.
13Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství.
14Svolávejte dobro na ty, kteří vás pronásledují, dobro a ne zlo.
15Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.
16Mějte porozumění jeden pro druhého. Nesmýšlejte vysoko, ale věnujte se všedním službám. Nespoléhejte na svou vlastní chytrost.
17Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré.
18Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji.
19Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: 'Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.'
20Ale také: 'Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.'
21Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.